Je to láska? Sex? Přátelství? Sociální vazba? Věda odpovídá nejméně mediálně sexy větou: nevíme přesně. A právě proto je to pozoruhodné.
Když zvířata odmítnou naše kategorie
Achille a Patroclo žijí společně a jejich chování bylo natolik nápadné, že se stalo předmětem odborného pozorování. Během osmi dnů výzkumníci zaznamenali desítky nasedání, často doprovázených olizováním a třením před samotným kontaktem i po něm.
Patroclo přitom Achillovu přítomnost aktivně vyhledával. K jiným býkům se mohl chovat agresivně, zatímco Achille měl zjevně speciální status. Autoři zároveň nenašli podobné nasedání na příslušníky vlastního druhu, i když Achille projevoval normální sexuální zájem o krávy.
Dominance všechno nevysvětlí
Nasedání mezi zvířaty bývá často automaticky vysvětlováno dominancí. Jenže v tomto případě vědci upozorňují, že soubor chování tak jednoduchý není. Patroclo kontakt často vítal a sám Achilla vyhledával.
To neznamená, že můžeme do jejich hlavy vložit lidské kategorie vztahů. Znamená to, že redukovat celé chování na „jeden ukazuje, kdo je šéf“ by bylo stejně pohodlné jako nepřesné.
Sex nemusí být jen výrobní linka na mláďata
Zvířecí sexuální chování může plnit více funkcí než reprodukci. Může souviset se sociální vazbou, napětím, stimulací nebo dalšími motivacemi, které se liší mezi druhy i jedinci.
Výzkum stejno-pohlavního i mezidruhového sexuálního chování existuje u celé řady živočichů. Problém vzniká ve chvíli, kdy člověk potřebuje každé pozorování okamžitě přeložit do lidské identity nebo naopak použít jako argument proti ní.
Achille a Patroclo nepotřebují naše kulturní války. Potřebují, abychom jejich chování popsali přesně.
Osel měl k Achillovi očividně jiný vztah než k ostatním
Nejpozoruhodnější nemusí být samotné nasedání, ale širší sociální kontext. Patroclo aktivně vyhledával Achillovu společnost a k jiným býkům se choval odlišně. To naznačuje, že mezi nimi existovala individuální vazba, ne jen náhodná série hormonálních epizod.
Jak vznikla, nevíme. Jestli nejprve přišla sociální blízkost a pak sexuální chování, nebo naopak, vědci nedokážou určit.
A to je v pořádku. Věda někdy končí větou „zajímavé, potřebujeme víc dat“ a nemusí se za ni stydět.
Redakční verdikt
Achille a Patroclo připomínají jednu věc, kterou člověk nerad slyší: příroda se nezavázala používat naše jednoduché škatulky. Sociální a sexuální chování zvířat může být mnohem pestřejší, než jak ho popisuje věta „samec hledá samici, protože mláďata“.
Pan Mňau doporučuje méně šokovaného obočí a více pozorování. Paní Žofie souhlasí, což je v redakci podezřele harmonický okamžik.
Osm dní pozorování nestačí na definitivní definici vztahu. Stačilo ale na to, aby Achille a Patroclo udělali jednu věc dokonale: zkomplikovali člověku jednoduchý příběh.
MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT
Další témata ze světa živočišné říše a zpráv s jasným názorem najdete na ŽlutáKočka.cz.
Zdroje: The Guardian – Tender bond between male donkey and bull baffles scientists [1], studie týmu University of Pisa citovaná v reportáži, img ai generated







