Vypadá jako mazlení na čtyřech nohách, ale uvnitř často bydlí osobnost, která by nejraději podepisovala audience, nikoli aportovala tenisák.
Jestli některé psí plemeno vyloženě trpí na špatný marketing, je to právě čau čau. Lidé čekají nadšeného parťáka, který poběží ke každému člověku, rozplácne se na záda a bude vděčně přijímat drbání od kolemjdoucích. Čau čau na to obvykle reaguje výrazem, který lze volně přeložit jako: „Promiňte, známe se?“
A právě v tom je celé jeho kouzlo.
Pes, který nevznikl proto, aby se každému zavděčil
Čau čau patří mezi velmi stará plemena a jeho původ se spojuje s Čínou, kde sloužil v různých rolích – jako hlídač, společník i pracovní pes. To je důležité, protože z něj od začátku nevznikal pejsek určený k tomu, aby celý den tančil kolem člověka a čekal na pochvalu za každý správně položený zadek.
Tohle je pes, který si zachoval důstojnost, samostatnost a lehce podezřívavý pohled na svět.
Pan Mňau by řekl, že je to psí verze kočky. Bobík proti tomuto přirovnání protestuje, ale důkazy jsou neúprosné.
Vypadá jako plyšák. Chová se jako majitel domu
Kdyby se psí povahy prodávaly podle vzhledu, čau čau by byl katastrofální omyl. Jeho hustá srst, kulaté tvary a lví hříva kolem hlavy vyvolávají dojem, že půjde o mazlivého dobromyslného tvora, který bude nadšený z každého kontaktu.
Jenže čau čau bývá často rezervovaný, klidný a dost vybíravý v tom, komu věnuje svou přízeň. Ke své rodině umí být velmi loajální, ale není to typ psa, který by automaticky vítal každého návštěvníka jako ztraceného člena rodu.
Spíš působí dojmem, že návštěvu zaznamenal, vyhodnotil a zatím ji ponechal naživu. A člověk by měl být za tuto velkorysost vděčný.
Modrý jazyk, lví hříva a chůze, jako by vlastnil polovinu říše
Čau čau patří k plemenům, která si člověk nesplete. Jedním z jeho nejznámějších znaků je modročerný jazyk, který z něj dělá trochu biologickou výjimku a trochu designové rozhodnutí, nad nímž příroda zjevně strávila zajímavé odpoledne.
K tomu přidejte hustou dvojitou srst, mohutnější stavbu těla, typickou hřívu kolem krku a lehce ztuhlejší, důstojný pohyb. Čau čau neběhá stylem „jupí, svět“. Čau čau se pohybuje tak, jako by vykonával inspekci svého panství.
Je to pes, který i při obyčejné cestě na zahradu působí, že právě kontroluje stav hranic.
Výcvik? Ano. Ale zapomeňte na podřízeného zaměstnance měsíce
Tady mnoho lidí zjistí, že doma nemá huňatou dekoraci, ale osobnost. Čau čau není hloupý. Naopak. Jen nevidí důvod plnit všechno s jiskrou v oku jako border kolie, která právě dostala pracovní smlouvu.
U čau čau funguje klid, důslednost a kvalitní socializace od štěněte. Potřebuje člověka, který ví, co dělá, netlačí silou a zároveň se nenechá uchlácholit tím, že pes „má prostě svoji hlavu“. Protože ano, má ji. A někdy velmi pevně přišitou.
Není to plemeno pro člověka, který si pořizuje prvního psa jen proto, že vypadal roztomile na obrázku. Čau čau potřebuje respektující vedení, jasná pravidla a někoho, kdo chápe, že vztah se tu nebuduje přes neustálé nadšené vrtění ocasem, ale přes vzájemně vyjednané příměří s prvky úcty.
Není přehnaně akční, ale rozhodně to není chlupatý polštář
Čau čau obvykle nepatří mezi extrémně hyperaktivní plemena. Nepotřebuje tři hodiny denně běhat po lese a večer ještě skládat hlavolamy pro pokročilé. To ale neznamená, že mu stačí pět metrů ke keři a návrat na gauč.
Potřebuje pravidelné procházky, podněty a normální životní režim. Jen to celé probíhá v jeho vlastním tempu, které lze popsat jako „nebudu se zbytečně přepínat, pokud nehoří palác“.
Navíc je dobré myslet na to, že kvůli husté srsti snáší hůř velká vedra. Představa čau čau, který v červencovém poledni nadšeně sprintuje po rozpálené cyklostezce, patří do stejné kategorie jako představa pana Mňaua na kurzu poslušnosti.
Péče o srst je malý provozní detail. Velmi malý jen do chvíle, než vezmete do ruky kartáč
Každý, kdo si pořídí čau čau, by měl předem přijmout fakt, že jeho srst není drobný estetický bonus. Je to instituce. Hustá dvojitá srst potřebuje pravidelnou péči, jinak se z elegantního lvího psa stane lehce zanedbaný koberec s názorem. Kartáčování tedy není volitelný koníček. Je to součást společenské smlouvy.
K tomu se přidává i potřeba hlídat zdraví – například oči, protože plemeno může mít sklony k entropiu, a také pohybový aparát, včetně kyčlí. Jinými slovy: čau čau není jen designový kus do bytu. Je to živý tvor se specifickými potřebami, které je třeba znát dřív, než člověk podlehne jeho medvídkovému PR.
Ke komu se hodí? K člověku, který nepotřebuje psa-baviče
Čau čau bude skvělý pro někoho, kdo ocení klidnějšího, důstojného a samostatného psa, nečeká od něj neustálé veřejné projevy nadšení a chápe, že náklonnost může mít i podobu tichého doprovodu místo permanentního olizování obličeje.
Naopak se nemusí hodit k lidem, kteří chtějí extrémně kontaktního, snadno cvičitelného a bezvýhradně společenského psa pro každou situaci. Čau čau není komik na večírku. Je to spíš člověk… pardon, pes… který stojí v rohu, všechno si všimne a domů odejde tehdy, až sám uzná za vhodné.
A právě proto má tolik fanoušků. Protože když si vás čau čau pustí k tělu, není to levná zdvořilost. Je to udělená výsada.
Redakční verdikt
Čau čau je nádherný důkaz, že pes nemusí být hlučný extrovert, aby byl skvělým společníkem. Jen je potřeba přijmout, že v tomto případě si nepořizujete veselého šaška s nekonečnou potřebou zavděčit se. Pořizujete si chlupatého individualistu, který vypadá jako plyšová hračka, ale uvnitř funguje jako přísný správce paláce.
Je loajální, klidný, působivý a osobitý. Umí být oddaný své rodině, ale zároveň si zachovává odstup, sebeúctu a vlastní hlavu. Člověk od něj nedostane nekonečné nadšení zadarmo. Zato může získat něco zajímavějšího: respekt, který se nedává každému.
Čau čau zkrátka není pes pro každého. A čau čau je s touto skutečností naprosto smířený.
Redakční tečka: Při přípravě tohoto textu nebyl žádný čau čau nucen vítat cizí lidi s falešným nadšením. Bobík po přečtení profilu uznal, že jde o psa s důstojností. Pan Mňau pouze suše poznamenal, že konečně někdo v psím světě pochopil význam osobního prostoru.
MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT
Další témata ze světa živočišné říše a zpráv s jasným názorem najdete na ŽlutáKočka.cz.
Zdroje: American Kennel Club – Chow Chow [1], The Kennel Club – Chow Chow [2], Encyclopaedia Britannica – Chow chow [3], VCA Animal Hospitals – Entropion in Dogs [4], img ai generated
