Bobík si k tomu dovoluje jednu poznámku.
„Vy si koupíte salát za dvě stovky, říkáte tomu detox a ještě si ho vyfotíte na Instagram. Já sním tři stébla trávy a už hledáte nejbližší veterinární pohotovost.“
Jenže tentokrát stojí věda překvapivě na Bobíkově straně.
Psi žerou trávu. Hodně psů. A většinou úplně bez důvodu
Představa, že pes trávu vyhledává proto, aby se vyzvracel a ulevil si od bolavého žaludku, patří mezi nejrozšířenější psí mýty. Zní logicky, a právě proto se tak dobře šíří. Jenže výzkumy ukazují něco úplně jiného.
Studie z Kalifornské univerzity v Davisu zjistila, že rostliny okusuje přibližně devět z deseti psů, kteří k nim mají pravidelný přístup. V navazujícím průzkumu mezi více než patnácti stovkami majitelů navíc vyšlo najevo, že většina psů trávu jí pravidelně a vůbec nejčastěji ze všech rostlin.
Kdyby šlo o příznak nemoci, bylo by zvláštní, že se „onemocnění“ týká skoro celé psí populace.
Nejdřív tráva. Zvracení většinou vůbec nepřijde
Ještě zajímavější jsou čísla.
Pouze malé procento psů vykazovalo před okusováním trávy známky nevolnosti. A pravidelně po ní zvracela jen asi pětina z těch, kteří trávu jedli.
To úplně obrací zažitou představu.
Pokud pes zvrací, většinou mu nebylo dobře už předtím. Tráva tedy není příčinou ani cílem celé akce. Je jen součástí příběhu.
Ani syrová strava, ani granule. Tráva je všem ukradená
Další oblíbená teorie říká, že pes hledá v trávě živiny, které mu chybějí v misce.
Ani to se ale nepotvrdilo.
Výzkumníci nenašli žádnou souvislost mezi typem krmení a chutí na trávu. Bylo úplně jedno, jestli pes dostával granule, syrovou stravu nebo vegetariánský jídelníček. Trávník navštěvovali všichni stejně ochotně.
Tak proč to vlastně dělají?
Odpověď je skoro zklamáním. Protože jim chutná.
Veterinární behavioristé si všímají, že psi často vybírají mladou, šťavnatou a vlhkou trávu, zejména ráno. Nepůsobí jako pacienti, kteří hledají léčbu. Spíš jako gurmáni, kteří objevili sezónní menu.
Bobík to shrnul stručně. „Došly párky.“
Možná je to vzpomínka na divoké předky
Existuje ještě jedna zajímavá možnost.
Vědci předpokládají, že okusování rostlin může být velmi starý instinkt zděděný po vlcích a dalších divokých psovitých šelmách. Rostlinná vlákna mohla pomáhat při vylučování střevních parazitů, i když přímý důkaz zatím chybí.
Zajímavé je, že podobné chování bylo popsáno i u koček. Ani ty většinou nežerou rostliny proto, že by byly nemocné. Prostě to občas dělají.
Pan Mňau se samozřejmě tváří, že o tom věděl odjakživa.
Kdy už je čas zbystřit?
To ale neznamená, že je každé okusování trávy automaticky v pořádku.
Pokud pes začne trávu vyhledávat doslova posedle, opakovaně po ní zvrací, působí unaveně, nechce jíst nebo se přidají další potíže, je namístě návštěva veterináře. Stejně tak není dobrý nápad nechávat psa pást se na chemicky ošetřených trávnících nebo v místech, kde mohou růst jedovaté rostliny.
Ve většině případů ale není důvod propadat panice.
Váš pes si pravděpodobně jen odskočil na malý zelený předkrm. A jestli se u něj pak spokojeně oblízne, možná právě ochutnal něco, co vy na svém talíři dobrovolně platíte jako „fresh seasonal salad“. Bobík tomu pořád říká jednoduše.
„Došly párky.“
Další témata ze svľta živočišné říše a zpráv s názorem najdete na ŽlutáKočka.cz.
Zdroje: Popular Science – Why your dog eats grass [1], Applied Animal Behaviour Science – Characterisation of plant eating in dogs [2], Animals – Characteristics of Plant Eating in Domestic Cats [3], img ai generated
