Vlčí sekce redakce pokyny prostudovala a uznává, že v krizové situaci je aktivní obrana lepší než proměna v bezplatnou ochutnávku. Současně však upozorňuje, že k většině problémů by vůbec nemuselo dojít, kdyby lidé dodržovali mnohem jednodušší pravidlo: nelezte k vlkům, nekrmte je a nepokoušejte se pořídit selfie s výrazem člověka, který právě navázal duchovní spojení s divočinou.
Člověk má ukázat, kdo je v lese pánem
Letáky s bezpečnostními pokyny se objevily v rekreačních domech, kempech a turistických kancelářích v okolí Oksbølu na západě Jutského poloostrova. Jsou připravené v dánštině, angličtině i němčině, aby žádný návštěvník nemohl tvrdit, že se k vlkovi vydal se salámem pouze kvůli jazykové bariéře.
Pokud se vlk objeví, turista má zachovat klid, zůstat stát a sledovat zvíře. Nemá se k němu přibližovat, pronásledovat ho ani se otočit zády. Jestliže vlk sám neodejde, je možné zvýšit hlas, tleskat a rozhazovat rukama. V případě skutečného útoku mají lidé klást co největší odpor.
Jde o poměrně působivý okamžik lidských dějin. Živočišný druh, jehož příslušníci se pravidelně ztratí několik set metrů od hotelu a poté volají horskou službu, dostal oficiální instrukci, aby před vlkem demonstroval dominanci.
Vlk si patrně ihned uvědomí, kdo má v této situaci navrch. Zejména když proti němu stojí opálený muž v sandálech, mává lahví minerálky a volnou rukou hledá v telefonu aplikaci překladače.
Vlci se po dvou stoletích vrátili. Lidé si jich okamžitě začali všímat
Vlci v Dánsku po dlouhou dobu nežili. Poslední známý kus byl zastřelen v roce 1813 a nový návrat začal až v roce 2012, kdy se zvířata dostala na Jutský poloostrov z Německa. Současná populace se odhaduje přibližně na 49 vlků.
To není armáda okupující Dánsko. Je to počet, který by se stále pohodlně vešel do jednoho většího turistického autobusu, pokud by vlci souhlasili s organizovanou dopravou a pravidelnými přestávkami u čerpacích stanic.
V okolí Oksbølu se však během zimy a jara 2026 opakovaně objevili nejméně dva mladí vlci, kteří se přibližovali k lidem a vykazovali menší plachost, než je u divokého zvířete žádoucí. Dánské úřady kvůli podobným případům zpřísnily možnosti zásahu proti vlkům, kteří se dostanou do bezprostřední blízkosti člověka nebo opakovaně projevují vyhledávací chování.
A právě zde přestává být celé představení s máváním rukama jen veselou scénkou z dovolené.
Z divokého vlka si nelze vyrábět lesního kamaráda
Vlci jsou přirozeně opatrní a setkáním s člověkem se obvykle vyhýbají. Mladé zvíře si však může na lidi zvyknout, jestliže se s nimi setkává opakovaně, lidé se k němu přibližují nebo v jeho dosahu nechávají potravu. Z člověka se pak nestane vlkův přítel. Stane se z něj pohybující se možnost, že někde vypadne párek.
Dánské úřady proto výslovně varují před přikrmováním nejen vlků, ale také jelenů, lišek, koček a dalších zvířat v dané oblasti. Potrava ponechaná venku může přitáhnout šelmu, i když ji člověk původně připravil pro úplně jiného návštěvníka.
Vlčí redakce tento bod podporuje bez výhrad.
Jestliže člověk položí jídlo k okraji lesa, nemůže pak předstírat pohoršení, že jej našlo zvíře schopné zachytit pach na velkou vzdálenost. To není drzost vlka. To je funkční nos.
Stejně pochybný je nápad vlka následovat kvůli lepší fotografii. Divoké zvíře není nedostatečně spolupracující celebrita. Pokud odchází, neznamená to, že fotograf očekává další pokus z lepšího úhlu. Znamená to, že setkání skončilo a člověk má být rád, že oba účastníci odcházejí po vlastních nohách.
Za lidskou zvědavost nakonec zaplatí vlk
Největší problém celého příběhu nespočívá v tom, že turista může dostat strach. Skutečné riziko spočívá v tom, že vlk ztratí přirozený respekt před lidmi a začne se k nim přibližovat stále častěji.
Dánská pravidla umožňují za určitých podmínek odstřel zvířete, které opakovaně vyhledává blízkost lidí, nereaguje na pokusy o zaplašení nebo se dostane do vzdálenosti, v níž už může představovat bezpečnostní problém. V oblasti Oksbølu byl režim zásahů během roku 2026 rozšířen právě kvůli vlkům se sníženou plachostí.
Vzorec je tedy nepříjemně jednoduchý. Člověk se přiblíží k divokému zvířeti, protože je vzácné a krásné. Zvíře zjistí, že člověk není nebezpečný a občas kolem něj leží jídlo. Začne se vracet. Lidé se začnou bát. A nakonec se diskutuje o zastřelení vlka, který se pouze naučil přesně to, co ho lidé naučit neměli.
Turista pak odjede domů s fotografií. Vlk zůstane na místě se statusem problematického jedince.
Vlčí kodex pro pobyt člověka v přírodě
Vlci tedy přijímají dánský bezpečnostní manuál, ale požadují jeho rozšíření o několik základních bodů.
Lidé mohou les navštěvovat bez předchozího povolení. Musí však udržovat rozumný odstup, nenechávat za sebou potravu a přijmout skutečnost, že ne každé zvíře touží po lidské pozornosti. Děti mladší deseti let mají být v oblasti Oksbølu doprovázeny dospělým, což je rozumné zejména tehdy, pokud dospělý rozpozná rozdíl mezi pozorováním vlka a jeho následováním s napřaženým mobilem.
Kdyby se vlk navzdory všemu přiblížil, člověk se nemá chovat jako kořist: nemá utíkat ani se otáčet zády. Má se ozvat, zvětšit svou siluetu a dát zvířeti prostor k odchodu. A pokud by došlo k mimořádně nepravděpodobnému útoku, má se bránit vším, co má k dispozici. V Dánsku přitom dosud nebyl zaznamenán útok vlka na člověka.
Redakce tedy nebude tvrdit, že vlk je plyšová hračka, která si jen přeje porozumění. Je to velká divoká šelma a člověk se k ní musí podle toho chovat.
Zároveň ale odmítáme dělat z každého vlka krvelačnou příšeru jen proto, že se někde objevil příliš blízko kempu. Často se totiž vyplatí zjistit, kdo ho tam přilákal, kdo ho fotografoval, kdo nechal venku jídlo a kdo mu během několika týdnů vysvětlil, že dvounohé objekty představují zajímavou součást krajiny.
Dánsko nyní učí turisty, jak před vlkem působit dominantně. Vlci by ocenili, kdyby se lidé nejprve naučili něco podstatně obtížnějšího: být v přírodě přítomní, aniž by každé zvíře museli krmit, pronásledovat nebo proměnit v obsah.
K prověření dánského návodu, jak se neztrapnit před vlkem, nás přivedla zpráva zveřejněná v deníku The Guardian, kterou si můžete přečíst zde. Při přípravě článku nebyl žádný člen redakce nucen nacvičovat dominantní postoj v lese ani odevzdat svačinu výměnou za fotografii. Vlci pouze připomínají, že člověk, který je nejprve krmí a potom se diví jejich drzosti, není obětí přírody, ale vlastního nápadu.
Další témata ze světa živočišné říše a zpráv s jasným názorem najdete na ŽlutáKočka.cz.
Zdroje: The Guardian – Stand still, make eye contact: Denmark tells tourists how to behave in a wolf encounter [1], Styrelsen for Grøn Arealomlægning og Vandmiljø – Ulve: Møde med ulv [2], Styrelsen for Grøn Arealomlægning og Vandmiljø – Regler for regulering af ulv [3], SGAV – Udvidet reguleringstilladelse til ulv i Oksbøl-reviret [4], img ai generated
