Ve skupině totiž mají hlavní slovo samice, ocas není módní doplněk, ale komunikační zařízení, a samci řeší část sporů způsobem, který redakce považovala za příliš absurdní i na Žlutou kočku: naparfémují si ocas vlastními pachovými žlázami a pokoušejí se soupeře přesmradit.
Pan Mňau po této informaci prohlásil, že titul král je tedy zavádějící hned ve dvou bodech. Bobík naopak požaduje, abychom „smradlavou válku“ vědecky ověřili, protože něco takového se přece nedá jen tak napsat.
Dá.
A tímto máme program na celý článek.
Nejdřív jedna nepříjemnost pro krále Jelimána: tady vládnou holky
Lemur kata (Lemur catta) pochází výhradně z Madagaskaru, stejně jako všichni volně žijící lemuři. Žije hlavně v sušších lesích a křovinách jihu a jihozápadu ostrova a na rozdíl od některých stromových příbuzných tráví značnou část času také na zemi. Jeho černobíle pruhovaný ocas může být delší než samotné tělo a funguje jako jeden z nejvýraznějších poznávacích znaků celého primátího světa.
Pokud jste ale očekávali klasickou primátí partu s dominantním samcem v čele, lemur kata vám plán rychle rozbije. Ve skupinách mají dominantní postavení samice. Mají přednostní přístup ke zdrojům, samci vůči nim stojí níže v hierarchii a samice zůstávají ve své rodné skupině, zatímco samci po dosažení dospělosti skupiny mění. To je mezi primáty poměrně neobvyklé.
Takže ano: nejslavnější lemur světa dostal v animovaném filmu titul krále, zatímco jeho skutečný druh provozuje společnost, ve které by se mu nejspíš hned první ráno dostalo organizačního oznámení.
Pan Mňau považuje tuto skutečnost za mimořádně povedenou.
Ocas jako vlajka, sociální síť a navigace v jednom
Ten legendární pruhovaný ocas není určen k chytání větví. Lemur kata ho používá hlavně jako komunikační pomůcku. Když skupina cestuje krajinou, členové nosí ocasy vztyčené vzhůru, takže mezi vegetací fungují trochu jako pohyblivé černobílé vlajky. V tlupě, která může mít několik až desítky členů, je docela výhodné vědět, kam se zbytek výpravy právě přesouvá.
K tomu jsou lemurové kata mimořádně hlasití. Používají rozsáhlý repertoár kontaktních, poplašných i dalších sociálních zvuků, takže skupina rozhodně není tichým spolkem elegantních primátů. Ocasem se vidí, hlasem se svolávají a pachy si sdělují další informace.
V lidském překladu tedy lemur současně používá vysílačku, skupinový chat a lokaci přátel.
Jen bez telefonu.
A teď k těm smradlavým válkám
Samci lemurů kata mají pachové žlázy na zápěstích a dalších částech těla. S jejich pomocí značkují okolí a komunikují. Jenže během konfliktu se z chemické komunikace může stát něco, čemu vědci s naprostou vážností říkají stink fight.
Samec si protáhne ocas přes pachové žlázy, nasytí srst sekretem a poté se postaví proti rivalovi. Následuje mávání ocasem tak, aby vůně putovala směrem k soupeři. Druhý odpoví stejnou diplomatickou nótou a celé utkání pokračuje, dokud jeden neustoupí. V některých případech může takové pachové měření sil trvat překvapivě dlouho.
Redakce musí ocenit hlavně princip. Lidé vynalezli duel mečem. Lemuři kata došli k závěru: „Čichni si a vzdej to.“
Bobík tuto metodu považuje za první bojový sport, pro který možná disponuje přirozeným talentem. Pan Mňau požádal, aby se tato myšlenka dál nerozvíjela.
Milovníci slunce, kteří vypadají, že právě zahájili kult
Pokud jste někdy viděli lemura kata sedět s roztaženýma rukama, břichem nastaveným ke slunci a výrazem naprostého duchovního vyrovnání, nebyla to pravděpodobně meditace. Lemuři se takhle skutečně vyhřívají, často společně po chladnější noci nebo ráno.
Mají na břiše řidší srst, takže pozice obrácená ke slunci jim pomáhá přijímat teplo. Výsledek ovšem vypadá tak dokonale obřadně, že člověk chápe, proč internet pravidelně produkuje fotografie „lemurů uctívajících slunce“. Ve skutečnosti jde o termoregulaci, což je odborný termín pro situaci, kdy zvíře vypadá jako guru a přitom je mu prostě zima.
Paní Žofie požaduje zachovat právě tuto formulaci, protože poprvé v historii podle ní internetový mem alespoň přibližně odpovídá pozorovanému chování.
Hřeben mají v puse
Lemuři mají ještě jednu anatomickou specialitu, která není na první pohled tak efektní jako pruhovaný ocas, ale v provozu je velmi užitečná. Spodní přední zuby mají uspořádané do takzvaného zubního hřebínku. Používají ho při péči o srst, a to vlastní i cizí.
Vzájemná péče totiž není jen kosmetika. U společenských primátů pomáhá upevňovat vztahy, snižovat napětí a udržovat sociální vazby. Lemur tedy druhému pročesává kožich doslova zuby a zároveň si tím udržuje pozici v sociálním světě.
Člověk potřeboval k podobnému efektu vynalézt společnou kávu, wellness a teambuilding. Lemur má chrup.
Ovoce ano. Ale zdaleka nejen ovoce
Na obrázcích vypadá lemur kata jako tvor, který by měl celý život sedět pod stromem a pojídat exotické ovoce. Ve skutečnosti je jeho jídelníček podstatně pestřejší. Živí se ovocem, listy, květy a další rostlinnou potravou, ale bere také hmyz a příležitostně drobné obratlovce.
V suché části Madagaskaru se navíc dostupnost potravy výrazně mění během roku, takže schopnost využívat různé zdroje je zásadní. Lemur kata není vybíravá primátí celebrita. Je to pragmatik, který jí to, co jeho prostředí právě nabízí.
Bobík tento životní postoj oceňuje. Pan Mňau připomíná, že „sním, co najdu“ stále není gastronomický koncept.
Je slavný. To bohužel vůbec neznamená, že je v bezpečí
A tady končí veselá část. Lemur kata patří mezi nejznámější madagaskarská zvířata, ale sláva mu nijak automaticky nezajišťuje bezpečnou budoucnost. Jeho populace ohrožuje především ztráta a degradace prostředí, fragmentace krajiny, lov a nelegální obchod se zvířaty.
Madagaskar je přitom mimořádný právě množstvím organismů, které nežijí nikde jinde na světě. Když tedy zmizí jejich místní prostředí, nemají „záložní populaci“ někde na jiném kontinentu. Lemur kata není exotický primát, kterého shodou okolností najdeme na Madagaskaru. Madagaskar je jeho jediný domov.
A v tom je trochu hořká ironie celého příběhu. Jednoho z nejslavnějších lemurů planety poznají miliony dětí podle filmové postavičky, zatímco skutečný druh potřebuje, aby lidé věděli hlavně to, že existuje i mimo obrazovku.
Redakční verdikt
Lemur kata by byl fantastické zvíře, i kdyby neměl pruhovaný ocas a žádného animovaného krále. Žije ve společnosti, kde dominují samice, komunikuje hlasem i pachem, orientuje skupinu pomocí vztyčených ocasů, vyhřívá se v póze malého slunečního proroka a konflikty mezi samci umí řešit doslova soutěží v tom, kdo koho přesmradí.
Pan Mňau oceňuje matriarchát a především nulovou potřebu fyzické rvačky tam, kde lze soupeře urazit chemicky. Bobík stále trvá na tom, že pachový duel má sportovní potenciál. Paní Žofie připomíná, že jde o vysoce sociálního primáta s mimořádně zajímavou evoluční historií.
Redakce tedy vydává konečný rozsudek:
Král Jelimán nám lemura kata prodal jako rozjařeného tanečníka z Madagaskaru. Skutečný lemur je ale lepší: žije pod ženským vedením, nosí vlastní vlajku, každé ráno se nabíjí na slunci a když ho naštve jiný samec, naparfémuje si ocas a jde ho přesmradit. Tohle by scenárista stejně nevymyslel.
Redakční tečka: Při přípravě tohoto profilu nebyl žádný lemur požádán, aby „to roztočil“. Pan Mňau navíc oficiálně upozorňuje, že jestli je u lemurů kata dominantní samice, „král Jelimán“ by měl zřejmě začít tím, že si zkontroluje pracovní smlouvu. Bobík mezitím navrhl redakční soutěž ve smradlavém souboji. Z hromady párků byla preventivně odsunuta první nožička do bezpečí.
MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT
Další témata ze světa živočišné říše a zpráv s jasným názorem najdete na ŽlutáKočka.cz.
Zdroje: Duke Lemur Center – Ring-tailed Lemur [1], Smithsonian’s National Zoo & Conservation Biology Institute – Ring-tailed lemur [2], Duke Lemur Center – Ring-tailed lemur scent-marking and breeding season [3], IUCN Red List – Lemur catta [4], img ai generated
