Když lemur třením zápěstí otře žlázu o větev, zanechá na ní pachový podpis – něco jako osobní hashtag. Vědci tomu říkají wrist marking, ale v překladu to znamená prostě: „Byl jsem tady a stále vládnu.“
Tento pachový mix nese informace o pohlaví, věku i náladě. Ostatní lemurové si pak větve očichají a podle vůně poznají, kdo z jejich sousedů má zrovna dominanci, koho bolí noha, nebo kdo by rád našel partnera.
👃 Chemická komunikace, která funguje
Podle výzkumů z Duke University se pachová stopa mění i podle zdravotního stavu – nemocný lemur „voní“ jinak, což ostatní okamžitě poznají. Takže místo statusu „necítím se dobře“ zanechá doslova pachový důkaz.
A když se blíží období páření? Samečci soutěží o pozornost tím, že si značkují větve častěji – jako by soutěžili o to, kdo napíše nejvoňavější tweet.
🐾 Co na to redakce Žluté kočky
🐈 Pan Mnau: „Zajímavé. My kočky se otíráme o nábytek, oni o větve. Vypadá to, že jsme prostě příbuzní s lepším smyslem pro marketing.“
🐕 Bobik: „Já jen doufám, že nikdo nezačne hodnotit vůni podle lajků. To by bylo na internetu veselo.“
💡 Závěrečné mňouknutí
Lemuři prostě dokazují, že i bez obrazovky a klávesnice můžete mít propracovanou sociální síť. Stačí vůně, zápěstí a trochu stylu.