Redakce byla obviněna bez řádného výslechu
Všechno začalo článkem, podle něhož mají lidé vystavení kočkám přibližně dvojnásobnou šanci na rozvoj poruch spojených se schizofrenií. Na první pohled jde o zprávu natolik závažnou, že několik členů redakce okamžitě přestalo předstírat spánek a začalo sledovat situaci oběma očima.
Při bližším čtení se ovšem ukázalo, že nejde o nový výzkum. Článek oprášil metaanalýzu zveřejněnou online už v prosinci 2023 a následně vydanou v odborném časopise Schizophrenia Bulletin v roce 2024. Autoři v ní shrnuli 17 dřívějších studií z 11 zemí a našli statistickou souvislost mezi široce definovaným kontaktem s kočkami a diagnózami souvisejícími se schizofrenií. Sami však zároveň upozornili, že dostupné studie mají významné nedostatky a závěr je třeba vykládat opatrně.
Kočičí redakce proto žádá, aby bylo do zápisu uvedeno, že předmětem vyšetřování nebylo pouze vlastnictví kočky. Do společné kategorie se dostalo také bydlení s kočkou, kontakt s ní, kousnutí kočkou a v některých studiích dokonce soužití s kočkou, která lovila hlodavce. Statistická krabice tedy obsahovala poměrně různorodé kočky i situace.
„Je to, jako kdyby lidé zkoumali nebezpečnost dopravy a do jedné kolonky vložili jízdu vlakem, přecházení dálnice a pokousání průvodčím,“ uvedl člen redakce, který si nepřál být jmenován, protože právě seděl v papírové krabici.
Dvojnásobné „riziko“ není tak jednoduché, jak zní v titulku
Metaanalýza skutečně vypočítala vyšší poměr šancí. V pěti studiích, které pracovaly s výsledky upravenými o některé další vlivy, činil souhrnný poměr šancí 2,44. To však není totéž jako tvrzení, že každému majiteli kočky automaticky hrozí více než dvojnásobné absolutní riziko onemocnění.
Poměr šancí je statistická hodnota. Bez znalosti výchozího rizika, kvality dat a způsobu výběru sledovaných lidí z něj nelze udělat jednoduchou větu „kočka zdvojnásobuje riziko schizofrenie“. Navíc byl tento výsledek založen jen na několika studiích, jejich metodiky se výrazně lišily a autoři zaznamenali značnou heterogenitu výsledků. Některé zařazené práce dostaly nízké hodnocení kvality.
Patnáct ze sedmnácti zahrnutých prací používalo uspořádání typu případ–kontrola. Takové studie mohou odhalit zajímavou souvislost, nedokážou ale samy prokázat, že jedna věc způsobila druhou. Mohou do nich vstupovat další okolnosti, které ovlivňují jak pravděpodobnost soužití s kočkou, tak zdravotní výsledek.
Také kvalitnější dlouhodobá britská studie, která sledovala děti v běžné populaci, nenašla po započtení možných matoucích vlivů přesvědčivý důkaz, že by přítomnost kočky v těhotenství nebo raném dětství zvyšovala pozdější výskyt psychotických příznaků.
Redakce proto konstatuje, že kočka byla v mediálním řízení odsouzena především na základě okolních chlupů.
Toxoplazmóza existuje. Výhradní kočičí výrobek to ale není
Podezření padá především na parazita Toxoplasma gondii. Kočky hrají v jeho životním cyklu důležitou roli a člověk se může nakazit při nechtěném pozření parazita po kontaktu s infikovaným kočičím trusem nebo kontaminovanou půdou. To je skutečné zdravotní riziko, které kočičí redakce nemá v úmyslu zahrabávat pod koberec.
Člověk se však může nakazit také konzumací nedostatečně tepelně upraveného masa či mořských plodů, neumytých kontaminovaných plodin nebo jinými méně častými cestami. Americké CDC uvádí, že ve Spojených státech je parazitem nakaženo přes 40 milionů lidí, přičemž většina lidí se zdravým imunitním systémem nemá žádné příznaky.
Dokonce ani prokázaná souvislost mezi prodělanou toxoplazmózou a některými psychiatrickými diagnózami automaticky neznamená, že infekci konkrétnímu člověku předala jeho domácí kočka. Tím méně dokazuje, že samotné vlastnictví kočky způsobuje schizofrenii. Mezi domácím mazlíčkem na pohovce, infekcí parazitem a vznikem složitého duševního onemocnění vede několik dosud neprokázaných kroků.
Redakce přesto podporuje každodenní čištění kočičí toalety, mytí rukou, používání rukavic při práci s půdou, důkladné omývání zeleniny a řádnou tepelnou úpravu masa. Zvláštní opatrnost je namístě u těhotných žen a lidí s oslabeným imunitním systémem.
Kočky připomínají, že výše uvedená opatření byla lidstvu doporučována dávno předtím, než si někdo přečetl senzační titulek.
Oficiální stanovisko kočičí redakce
Kočičí redakce se důrazně distancuje od interpretace, podle níž je domácí kočka prokázaným původcem schizofrenie. Předložené studie ukazují možnou statistickou souvislost, nikoli příčinný vztah. Výsledky jsou zajímavé a zaslouží si další výzkum, ale současná data nestačí k obvinění zvířete, které většinu dne tráví spánkem, přesouváním chlupů na čisté prádlo a kontrolou prázdného místa v misce.
Současně žádá revizi mediálního zacházení se slovem „riziko“. Opatrný odborný závěr, podle něhož je třeba provést další kvalitní studie na velkých a reprezentativních vzorcích, se při cestě do titulku proměnil ve zprávu, že kočka pravděpodobně potají manipuluje lidským mozkem. Právě proti tomuto postupu redakce protestuje.
Do ukončení řádného prošetření zůstávají kočky na svých místech. Lidé mají vyčistit toaletu, dopéct maso a přestat vyrábět příčinu pokaždé, když vědci najdou korelaci.
Redakční usnesení bylo přijato jednomyslně. Pes přítomný jako nezávislý pozorovatel se zdržel hlasování.
Zdroje: ScienceAlert – Cat Ownership Linked to Increased Risk of Schizophrenia, Study Suggests [1], Schizophrenia Bulletin – Cat Ownership and Schizophrenia-Related Disorders and Psychotic-Like Experiences: A Systematic Review and Meta-Analysis [2], PubMed – Cat Ownership and Schizophrenia-Related Disorders and Psychotic-Like Experiences [3], Psychological Medicine – Curiosity killed the cat: no evidence of an association between cat ownership and psychotic symptoms [4], CDC – About Toxoplasmosis [5], img ai generated
