Redakce proto považuje za nutné otevřít rehabilitační řízení. Ne proto, že bychom chtěli z prasete dělat filozofa v blátě. Ale protože zavalitý savec s rypákem, dobrým čichem a silnou potřebou rytí si zaslouží něco lepšího než být synonymem pro nepořádek.
Bobík se proti celé premise lehce ohradil, protože výraz „hodně jí“ považuje za neoprávněně negativní. Pan Mňau naopak oceňuje, že konečně řešíme zvíře, které člověk pomlouvá hlavně proto, že ho dlouho sledoval jen z druhého konce chlívku. Paní Žofie připomíná, že prase domácí pochází z divočáka a domestikace probíhala nezávisle v několika částech Eurasie, přičemž velmi staré linie sahají tisíce let zpět. Genetické studie ukazují složitou historii domestikace i opakovaného křížení s divokými populacemi.
Prase není špinavé. Jen se neumí potit jako člověk
Začněme největší křivdou. Prase se válí v blátě. Člověk: „Fuj. Prase.“
Jenže bahno je pro prase v první řadě klimatizace. Má omezenou schopnost ochlazovat se potem, protože má málo funkčních potních žláz, a při vysokých teplotách je proto náchylnější k přehřátí. Válečka v mokrém bahně pomáhá odvádět teplo od těla a zároveň může chránit kůži před sluncem a hmyzem. Jinými slovy: prase nedělá nechutnost. Provádí termoregulaci.
Tohle je mimochodem krásný příklad lidské sebestřednosti. Člověk má sprchu, deodorant, klimatizaci a někdy i chytré hodinky, které mu řeknou, že je mu teplo. Prase má louži.
A funguje.
Pan Mňau považuje bahno za esteticky problematické, ale biologicky bezchybné. Bobík se ptá, zda lze stejnou argumentaci použít při návratu z rozbahněného parku. Ne.
Rypák není obličejový doplněk. Je to pracovní nástroj
Prase tráví obrovskou část života nosem u země. Rypák je citlivý, silný a dokonale uzpůsobený k rytí, hledání potravy a zkoumání okolí. Čich je u prasat mimořádně důležitý a právě proto je člověk historicky využíval třeba při hledání lanýžů.
Rytí není zlozvyk. Je to hluboce zakořeněné přirozené chování. Prase rypákem zkoumá půdu, hledá kořínky, hlízy, bezobratlé a další jedlé věci. Když mu tuto možnost úplně vezmete, nevezmete mu jen zábavu. Vezmete mu významnou část jeho normálního repertoáru chování.
Bobík v tomto momentu začal na rypák hledět s profesním respektem. Pan Mňau poznamenal, že pokud někdo stráví celý den s nosem v zemi a stále si zachová společenskou reputaci, zaslouží si obdiv.
Inteligence, která se špatně vejde do fráze „hloupé prase“
Prasata se učí rychle, pamatují si, řeší jednoduché problémy, orientují se v prostoru a dokážou se přizpůsobovat měnícím se podmínkám. Výzkum jejich kognice ukazuje schopnosti v oblasti učení, paměti, fyzického prostředí i sociálních interakcí. Právě proto se prasata používají také v behaviorálním a neurovědním výzkumu.
A ještě zajímavější je jejich sociální inteligence. Prasata dokážou rozlišovat jiné jedince a ve společných situacích upravují své chování podle toho, s kým právě jsou. Experimenty například ukázaly, že při hledání potravy mohou měnit strategii podle chování jiného prasete.
Tohle už je nepříjemné hlavně pro člověka, který ještě před chvílí používal „prase“ jako synonymum pro omezenost.
Pan Mňau navrhuje lehkou jazykovou reformu. Místo „jsi hloupý jako prase“: „Jsi hloupější než prase, ale snažíš se.“ Redakce připouští, že to není úplně běžná konverzační formulace.
Prase má společenský život. A ne, chlívek není čekárna
Prasata jsou sociální zvířata a ve skupinách si vytvářejí vztahy i hierarchii. Komunikují hlasem, pachem a chováním, rozpoznávají členy skupiny a mohou spolupracovat i soutěžit podle situace. Jejich svět rozhodně není jen „žrádlo, spánek, bahno“.
A právě proto je prostředí důležité. Když se praseti poskytne prostor, materiál k rytí a možnost dělat něco smysluplného, využije to. Když se mu svět zredukuje na prázdnou podlahu a krmítko, ztrácí možnost dělat to, k čemu je biologicky stavěné.
Tady redakce trochu odloží humor, protože u prasat se velmi snadno ukazuje rozdíl mezi zvířetem samotným a systémem, ve kterém ho člověk drží. Inteligentní a aktivní tvor totiž nepřestane mít potřeby jen proto, že je pro nás ekonomicky výhodnější, když se nevejdou do tabulky.
„Žere jako prase“ je trochu nespravedlivé i gastronomicky
Prase je všežravec. To znamená, že může přijímat velmi širokou škálu potravy a ve volnějších podmínkách hledá rostlinný materiál, semena, kořínky, plody, hmyz i drobné živočichy. Není tedy nějakým biologickým vysavačem bez preferencí. Dokáže si vybírat a má velmi aktivní vztah k hledání potravy.
A stejně jako u jiných inteligentních zvířat není jídlo jen kalorická transakce. Hledání, rytí a manipulace s potravou jsou součástí běžného chování.
Člověk pak přijde, postaví praseti misku a diví se, že prase po jídle stále něco hledá. Bobík upozorňuje, že tento princip chápe velmi hluboce. Pan Mňau potvrzuje, že bohužel ano.
Divoký předek je pořád docela blízko
Domácí prase a divočák jsou si biologicky stále velmi blízcí. Dokážou se mezi sebou křížit a v historii domestikace se právě takové genové proudění opakovaně dělo. Moderní genetické studie ukazují, že evropská i asijská prasečí plemena mají komplikovanou historii, v níž se domestikované populace opakovaně mísily s místními divočáky.
To mimochodem vysvětluje, proč domácí prase není nějaká biologicky zcela odpojená tovární verze. Pořád v něm sedí velmi funkční základ zvířete, které umí hledat potravu, pohybovat se krajinou, komunikovat se skupinou a využívat velmi pestré zdroje.
A když domácí prasata uniknou a žijí dlouhodobě ve volné přírodě, dokážou se některé populace poměrně rychle přiblížit vzhledem i chováním divočejším formám.
Paní Žofie připomíná, že domestikace není kouzelná guma, která vymaže evoluční minulost. Redakce souhlasí.
Selátka: roztomilost, kterou dospělé prase zaplatí pověstí
Selátko je veřejností vnímáno úplně jinak než dospělé prase. Je malé, růžové, píská, běhá a lidstvo mu odpouští prakticky všechno. Pak vyroste. Najednou má sto a více kilogramů, silný krk, výrazný rypák a člověk začne mluvit o „dobytku“. Je to trochu nefér.
Prase neztratilo inteligenci ani sociální schopnosti. Jen přestalo splňovat estetický standard roztomilosti v kapesním formátu.
Bobík považuje tuto část za velmi důležitou a navrhuje obecné pravidlo, že tělesná hmotnost nesmí být důvodem k diskriminaci. Pan Mňau se na něj dlouze podíval. Bobík dodal, že mluvil čistě akademicky.
Redakční verdikt
Prase je nádherný příklad zvířete, které člověk zná tak dlouho, až ho přestal opravdu vidět. Udělal z něj potravu, hospodářské zvíře, dětskou postavičku i urážku. A přitom pod všemi těmi lidskými významy pořád zůstává velmi schopný savec s výborným čichem, silnou potřebou zkoumat prostředí, složitým sociálním životem a překvapivě dobrou hlavou.
Válí se v bahně, protože je mu teplo. Ryje, protože je na to stavěný. Hodně komunikuje, protože nežije sociálně naprázdno. A není hloupé jen proto, že člověk jeho inteligenci dlouho nepotřeboval vidět.
Pan Mňau tedy navrhuje rehabilitaci názvu „prase“ jako urážky. Bobík podporuje bod týkající se jídla. Paní Žofie požaduje, abychom přestali dělat z biologie soudní proces.
Redakce její námitku bere na vědomí a vydává závěr: prase není špinavý hlupák. Je to chytrý bahenní technik s rypákem, který se umí ochladit bez klimatizace a pravděpodobně by velmi rychle pochopil, kdo z lidí v místnosti neví, co dělá.
Redakční tečka: Při přípravě tohoto profilu nebylo žádné prase nuceno vykoupat se, aby dokázalo, že není špinavé. Bobík naopak požádal o praktickou demonstraci bahenní termoregulace a tvrdil, že by se rád účastnil jako kontrolní skupina. Pan Mňau jeho návrh zamítl s vysvětlením, že vědecký experiment začíná hypotézou, ne potřebou najít důvod válet se v louži.
MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT
Další témata ze světa živočišné říše a zpráv s jasným názorem najdete na ŽlutáKočka.cz.
Zdroje: Nature – Mining the pig genome to investigate the domestication process [1], Scientific Reports – Insights into early pig domestication provided by ancient DNA analysis [2], Neuroscience & Biobehavioral Reviews – Cognitive testing of pigs in translational biobehavioral research [3], EFSA Journal – Welfare of pigs on farm [4], Animal Behaviour – Domestic pigs adjust their foraging behaviour to whom they are foraging with [5], img ai generated
