Sloni mají jména. Nejspíš.
A než někdo namítne, že věda přece nemůže vědět, zda konkrétní hluboké zadunění znamená „Karel“, „Lumír“ nebo „okamžitě přestaň okusovat ten strom, který jsem si vyhlédla já“, máme pro něj nepříjemnou zprávu: vědci už nejsou odkázáni jen na dojem, že slon při volání vypadá velmi adresně.
Nasadili strojové učení, přehráli nahrávky skutečným slonům a zjistili, že dotyční moc dobře poznají, kdy se mluví právě o nich.
Redakce dodává, že stejně funguje i slovo „granule“. V místnosti může být pět koček, ale ta správná vždy ví.
Ne „hej, slone“. Přímo ty
Výzkumníci studovali volání volně žijících afrických slonů v keňských oblastech Samburu a Amboseli. Zaměřili se především na hluboké dunivé zvuky, takzvané rumbling calls, které tvoří podstatnou část sloní komunikace.
Typické troubení, které zná člověk z dokumentárních filmů, je totiž jen hlasitá výkladní skříň. Skutečný sloní provoz se často odehrává hluboko pod ní: v nízkých frekvencích, z nichž část lidské ucho vůbec nezachytí.
Sloni tak mohou zůstat v kontaktu i na velké vzdálenosti. Hodí se to zejména ve chvíli, kdy se široce rozptýlí při hledání potravy a jednotliví členové rodiny se přestanou vidět. Právě tam začíná být obyčejné „haló“ poněkud nepraktické.
Představte si rodinnou skupinu rozesetou po buši. Jedna slonice hledá mládě, jiná dospělou dceru, třetí možná svolává příbuznou, která jako jediná ví, kde je voda. V takové situaci je rozdíl mezi „všichni ke mně“ a „Lumíre, ty konkrétně“ poměrně zásadní. A právě druhou možnost výsledky podporují.
Umělá inteligence vstoupila do stáda
Vědci pomocí modelů strojového učení zkoumali akustickou strukturu sloních volání a testovali, zda z ní lze určit zamýšleného příjemce. Šlo to lépe, než by odpovídalo náhodě.
To samo o sobě ještě nedokazuje, že uvnitř každého volání sedí úhledně zabalené jméno jako na vizitce. Zvuk může nést současně mnoho informací: kdo volá, v jakém je rozpoložení, zda jde o pozdrav, hledání kontaktu nebo uklidňování mláděte.
Jenže výzkum ukázal, že volání obsahují také informaci vztahující se ke konkrétnímu adresátovi. Navíc patrně nevzniká pouhým napodobováním zvuku, který vydává oslovený slon. To je důležitý rozdíl oproti některým jiným zvířatům.
Delfíni například používají charakteristické „podpisové hvizdy“ a mohou konkrétního jedince oslovit napodobením jeho vlastního hvizdu. Sloni podle dostupných výsledků nejspíš dělají něco abstraktnějšího: vytvářejí zvukové označení pro někoho jiného.
Tedy přesně to, co dělá člověk, když dítě pojmenuje Karel, místo aby na něj celý život volal zvukem, který vydalo při narození. Za to by mimochodem byla vděčná většina rodičů.
„Tohle bylo na mě,“ pochopil slon
Nejpřesvědčivější část experimentu přišla ve chvíli, kdy vědci přehrávali nahrávky přímo divokým slonům.
Sedmnácti jedincům pustili jednak volání, které bylo původně adresováno právě jim, jednak hlas stejného volajícího určený někomu jinému.
Sloni reagovali výrazněji na „svou“ variantu. Rychleji se ozvali a ochotněji se přibližovali ke zdroji zvuku. Jinými slovy, chovali se jako někdo, kdo zaslechl své jméno přes celou zahradu a potřebuje zjistit, zda se rozdává jídlo, nebo vina.
Publikovaná studie z roku 2024 tak přinesla recenzované důkazy, že afričtí sloni používají individuálně specifická oslovení podobná jménům. Neznamená to, že vědci už dokážou z nahrávky vyříznout slabiku „Karel“ a sestavit sloní telefonní seznam. Znamená to ale, že adresát je zakódován ve volání a slon jej dovede rozpoznat.
Jméno není celé sdělení. Naštěstí
Pouze část analyzovaných volání zřejmě obsahovala takový individuální hlasový štítek. To ale není protiargument.
Ani lidé nezačínají každou větu jménem.
„Karle, podej mi chleba.“
„Karle, stojíš mi na noze.“
„Karle, proč je v koupelně koza?“
Jakmile je jasné, s kým mluvíme, jméno přestává být nutné. Může se také skrývat uvnitř delšího sdělení, které současně nese emoce, identitu volajícího, naléhavost i sociální kontext.
Sloní zavolání tedy nemusí znamenat jen „Lumír“. Klidně může být bližší větě: „Lumíre, vrať se k rodině, mládě tě hledá a cestou se podívej, proč Karel leží uprostřed stezky.“
Co přesně jednotlivé části znamenají, zatím věda neumí přeložit. Známe důkaz adresného oslovení, nikoli kompletní gramatiku. Sloni nám zjevně dali své jmenné štítky, ale heslo k celé databázi si zatím nechali.
Proč slon vůbec potřebuje jméno
Protože slon není osamělý kus nábytku s chobotem.
Africké slonice žijí ve složitých rodinných skupinách, udržují dlouhodobé vztahy, poznávají příbuzné i po odloučení a pohybují se v rozsáhlých sociálních sítích. Skupiny se mohou rozdělovat a znovu spojovat, zatímco jednotlivci zůstávají ve vzájemném kontaktu.
Čím složitější společnost, tím užitečnější je schopnost označit konkrétního jedince.
Nestačí vědět, že někde za kopcem je slon. Potřebujete vědět, zda je tam zkušená matriarcha, vlastní mládě, přátelská příbuzná, nebo ten podivný bratranec, který chodí na návštěvy a nikdy nepřinese meloun.
Jména tedy nemusí být zbytečnou lidskou ozdobou. Mohou být praktickým nástrojem pro správu vztahů ve společnosti, kde na každém jedinci záleží.
A tady se výzkum stává opravdu zajímavým. Ne proto, že slon patrně dokáže říct něco podobného našemu „Karle“. Ale proto, že k tomu potřebuje chápat ostatní jako konkrétní osobnosti, nikoli jen jako zaměnitelné členy stáda.
Karel a Lumír už byli dávno připraveni
Redakci výsledky nepřekvapily. V audiovizuálním archivu Žluté kočky se totiž nachází důkazový materiál, na němž se několik slonů oslovuje se samozřejmostí pracovníků, kteří spolu strávili příliš mnoho směn. Karel ví, že se mluví o něm. Lumír patrně také. A když se neozývají, není to proto, že by své jméno nepoznali. Pouze vyhodnocují, zda reakce stojí za nutnost vstát.
Tento rozdíl zná každý majitel psa, kočky, dítěte, manžela i zaměstnanec svolávaný na poradu. Rozpoznat vlastní jméno a rozhodnout se reagovat jsou dvě zcela odlišné kognitivní disciplíny. Sloni podle všeho ovládají obě. A v té druhé možná převyšují člověka.
K otevření sloního telefonního seznamu nás přivedl text zveřejněný na ScienceAlert, který si můžete přečíst zde. Při přípravě článku nebyl žádný slon nucen prozradit své občanské jméno ani reagovat na volání mimo pracovní dobu. Karel a Lumír pouze potvrdili, že jméno slyšeli, ale důvod ke vstávání zatím neshledali.
MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT
Další témata ze světa živočišné říše a zpráv s jasným názorem najdete na ŽlutáKočka.cz.
Zdroje: ScienceAlert – Amazing Discovery Claims Elephants Have Specific 'Names' For Each Other [1], Nature Ecology & Evolution – African elephants address one another with individually specific name-like calls [2], Colorado State University – Elephants have names for each other like people do [3], video: archiv Žluté kočky, img ai generated
