Pan Mňau oceňuje outsourcing. Paní Žofie upozorňuje, že příroda tomu říká potravní řetězec a fungovalo to dávno před vznikem tabulky v Excelu.
Predátor se vrátil do systému, který mezitím řídil člověk
Vlci se do oblasti Šumavy a Bavorského lesa přirozeně vracejí od poloviny minulé dekády. Tříletý monitoring nyní potvrdil nejméně 43 vlků v širším česko-německém území, z toho 38 v jedenácti teritoriích a několik dalších samostatných jedinců.
Jejich návrat není jen otázka toho, kolik stop objeví turista ve sněhu. Vlci začínají měnit chování kořisti a také způsob, jakým správci národního parku přemýšlejí o regulaci jelení zvěře.
Jelen nebyl informován, ale strategii změnil
Výzkumníci zjistili, že jeleni v oblastech s vlky upravují pohyb i výběr míst. Přes den využívají menší území a častěji se drží na otevřených plochách, v noci se mohou přibližovat lidským sídlům, kde je riziko setkání s predátorem jiné.
To je ona slavná „ekologie strachu“, která bývá v populárních textech někdy až příliš romantizovaná. Není potřeba tvrdit, že vlk pouhým pohledem přemaluje celý les. Stačí mnohem střízlivější realita: když se do krajiny vrátí predátor, kořist začne rozhodovat jinak. A jiné rozhodování jelenů může měnit, kde a jak intenzivně okusují mladé stromy.
Méně pušek, víc zubů
Podle mluvčího parku se v minulosti lovilo kolem tisíce jelenů ročně, zatímco loni to bylo zhruba čtyři sta. Přibližně pět set dalších se podle odhadu stalo kořistí vlků. To neznamená, že vlk „nahradil myslivce“ jedna ku jedné, protože regulace zvěře je složitější a park dál lov plánuje.
Znamená to ale, že do regulace populace znovu vstoupil faktor, který tam dlouho chyběl. A to je pro národní park zásadní rozdíl.
Tohle není pohádka o hodném vlkovi
Vlci zároveň dokážou způsobovat škody chovatelům hospodářských zvířat a jejich návrat přináší konflikty, které se nedají odbýt romantickou větou o obnovené divočině. V říjnu byla na Šumavě zaznamenána i vážná škoda na stádu ovcí.
Žlutá kočka proto odmítá jednoduchou verzi, kde je vlk buď ekologický superhrdina, nebo krvelačný padouch. Je to predátor. Dělá přesně to, co predátor dělá. Ekosystém z toho může těžit a konkrétní chovatel může zároveň utrpět velmi reálnou škodu. Obě věty mohou být pravdivé současně.
Redakční verdikt
Šumava dostává zpět část mechanismu, který z ní kdysi zmizel. Vlk loví jelena, jelen mění chování, správci upravují odstřel a les reaguje na novou kombinaci tlaku.
Pan Mňau by to nejraději uzavřel jako personální změnu: oddělení jelení regulace přijalo nové zaměstnance, kteří odmítají výplatní pásku a chodí na noční směny.
Paní Žofie mu dovolila metaforu pod podmínkou, že nikdo nezačne vlkům vystavovat pracovní smlouvy.
Pokud bude jednou ideální stav takový, že myslivci nebudou muset v národním parku regulovat jeleny téměř vůbec, bude to nejspíš znamenat, že příroda dostala zpět dost součástek, aby si část práce zvládla zařídit sama.
MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT
Další témata ze světa živočišné říše a zpráv s jasným názorem najdete na ŽlutáKočka.cz.
Zdroje: ČT24 – Vlci na Šumavě pomáhají s lovením jelení zvěře [1], TN.cz – Na Šumavě žije asi 40 vlků. Pozitivně ovlivňují přírodu a změnili chování jelenů [2], Šumava.eu – Na Šumavě a v Bavorském lese žilo loni nejméně 43 vlků [3], img ai generated
