Člověk si pořídí psa a očekává, že bude hlídat dům. Zlatý retrívr očekává, že dům bude navštěvován. Ideálně často. Ideálně lidmi. Ideálně lidmi, kteří mají ruce volné pro hlazení a kapsy podezřele vyboulené.
Když někdo vstoupí dovnitř bez pozvání, zlatý retrívr samozřejmě zareaguje. Zvedne se, přinese mu míček a důrazně požádá, aby nezapomněl zavřít dveře, protože táhne. Bezpečnostní oddělení domácnosti tímto považuje zásah za ukončený.
Přátelský, spolehlivý a zcela nepoužitelný pro dramatické podezírání
Oficiální standardy zlatého retrívra popisují jako přátelského, laskavého, sebejistého, inteligentního a ochotného spolupracovat. Britský Kennel Club používá přímo trojici „kindly, friendly and confident“. Americký standard zase zdůrazňuje přátelskou, spolehlivou a důvěryhodnou povahu.
To zní nádherně.
A také to vysvětluje, proč by si zlatého retrívra neměl pořizovat člověk, který chce psa s přirozeným talentem k podezřívání cizích osob.
Zlatý retrívr totiž cizí osoby nevnímá jako kategorii.
Vnímá pouze přátele, budoucí přátele, lidi, kteří si ještě nevšimli, že jsou přátelé a veterináře, který se to pokusí pokazit teploměrem. Návštěva pro něj není bezpečnostní událost. Je to společenská příležitost.
Původně lovec. Dnes přinašeč všeho, co nemělo být přineseno
Zlatý retrívr nevznikl jako dekorativní rodinný koberec. Byl vyšlechtěn ve Skotsku jako pracovní lovecký pes schopný vyhledat a přinést střelenou zvěř z vody i obtížného terénu. Při této práci potřeboval sílu, vytrvalost, ochotu spolupracovat a takzvanou měkkou tlamu, aby úlovek nepoškodil.
A právě schopnost něco najít, uchopit a hrdě donést člověku v něm zůstala. Jen se poněkud změnil sortiment.
Dnešní zlatý retrívr vám může přinést: ponožku, botu, utěrku, větev o délce malého stromu, hračku, kterou jste před chvílí uklidili, druhou botu, kterou jste nehledali a věc neznámého původu, kterou bude bezpečnější neidentifikovat.
Není důležité, zda předmět potřebujete. Důležité je, že retrívr provedl retrívrování. Úkol splněn. Potlesk může začít.
Zloděj přišel. Pes mu přinesl pantofel
Představa zlatého retrívra jako hlídače není úplně nemožná. Může štěknout, když někdo přijde. Může upozornit, že se u dveří něco děje. Někteří jedinci mohou být k neobvyklé situaci zdrženlivější než jiní.
Jenže plemeno obecně nebylo vyšlechtěno k ostrému střežení majetku. Jeho typická povaha stojí na důvěře, kontaktu s lidmi a spolupráci, nikoli na hledání skrytých úmyslů v každé osobě s batohem.
Zloděj proto může při vstupu očekávat následující bezpečnostní postup:
hlasité upozornění, že přišel člověk,
radostné vrtění celým zadním oddělením,
nabídku míčku,
doprovod do obýváku,
případné ukázání místa, kde rodina skladuje pamlsky.
Zlatý retrívr samozřejmě nikoho vědomě nezradil. Pouze předpokládal, že nový kolega byl přijat na odpolední směnu.
Vrtění ocasem jako průmyslové odvětví
U některých psů vrtí ocas. U zlatého retrívra vrtí pes.
Pohyb začíná někde u hrudníku, pokračuje přes boky a končí ocasem, který mezitím smete konferenční stolek, sklenici, ovladač a poslední zbytky lidského přesvědčení, že velký přátelský pes je klidný bytový doplněk.
Zlatý retrívr vás nevítá decentně. On slaví váš návrat. Je úplně jedno, zda jste byli pryč osm hodin, dvacet minut nebo jste pouze vynesli odpadky. Vrátili jste se. To znamená, že svět je opět v pořádku a musí být svolán orchestr.
Stejnou intenzitou ovšem může přivítat i člověka, kterého vidí poprvé. Majitel pak stojí ve dveřích a snaží se vysvětlit, že host opravdu není dávno ztracený člen rodiny. Retrívr nesouhlasí.
Někde hluboko v sobě totiž cítí, že každý člověk je dávno ztracený člen rodiny, dokud se neprokáže opak. A důkazní řízení může trvat celé odpoledne.
Ochota zavděčit se má své meze. Hlavně v pubertě
Zlatý retrívr bývá velmi dobře cvičitelný. Je inteligentní, orientovaný na člověka a tradičně ochotný spolupracovat. Právě proto se uplatňuje nejen při lovu, ale také jako asistenční pes, vodicí pes, záchranář nebo sportovní parťák.
To ale neznamená, že se narodí jako hotový anděl se státní zkouškou.
Štěně zlatého retrívra je především žlutý projekt ničení s měkkou tlamou a nulovým názorem na vlastnická práva.
Všechno bere do tlamy.
Všechno nosí.
Všechno zkoumá.
A pokud něco zmizelo, není správná otázka „Kde to je?“, ale „Kam to odnesl a proč je to mokré?“
Mladý zlatý retrívr může být bouřlivý, skákavý, silný a plný energie. Klidný rodinný diplomat se z něj obvykle nestane pouhým přáním. Potřebuje výchovu, pravidelný pohyb, práci hlavou a člověka, který pochopí, že laskavá povaha není totéž co automatické slušné vychování.
Přátelský pes bez výchovy je pořád nevychovaný pes.
Jen vás při srážení na zem miluje.
Voda je domov. Bahno je módní rozhodnutí
Retrívři byli vyšlechtěni pro práci ve vodě a zlatý retrívr si tuto skutečnost pamatuje i tehdy, když člověk tvrdí, že ta zelená kaluž vedle cesty není vhodná ke koupání.
Retrívr neposuzuje vodu podle čistoty. Posuzuje ji podle přítomnosti vody. Rybník? Ano. Řeka? Ano. Moře? Rozhodně. Louže hluboká tři centimetry? Nouzově přijatelná. Bláto, o němž si člověk myslel, že už je pevnou půdou? Luxusní lázně.
AKC přímo uvádí, že pro plemeno vyšlechtěné k dlouhému přinášení vodního ptactva jsou plavání a aport přirozenými aktivitami.
Člověk tak může vyrazit na procházku s krásným zlatým psem a vrátit se s něčím, co připomíná důkazní materiál vytažený z rašeliniště. Pes je spokojený. Kožich těžkne. Auto ztrácí hodnotu. Příroda zvítězila.
Měkká tlama, tvrdé přesvědčení, že všechno patří do ní
Schopnost nosit předměty jemně byla pro retrívra zásadní. Neměl zvěř rozdrtit, ale přinést ji lovci v použitelném stavu. Z tohoto pracovního požadavku vznikla slavná měkká tlama retrívrů.
To je obdivuhodná dovednost. Zvlášť když pes nese vejce, aniž by ho rozbil. Méně obdivuhodná je ve chvíli, kdy jemně odnese: novou ponožku, dětskou hračku, roli toaletního papíru, peněženku návštěvy, nebo ještě teplý rohlík, který byl podle člověka položen dostatečně vysoko.
Zlatý retrívr věci často neničí proto, že je zlý. On je archivuje. Přemisťuje. Zachraňuje. A někdy je omylem sní.
Rodinný pes, ale ne plyšák bez potřeb
Zlatý retrívr má pověst ideálního rodinného psa. Jeho typická přátelskost, trpělivost, společenskost a ochota spolupracovat k tomu skutečně vytvářejí dobré předpoklady.
Jenže žádné plemeno není automaticky vhodné do každé rodiny.
Zlatý retrívr je středně velký až velký aktivní pes. Potřebuje pohyb, kontakt, výcvik a možnost něco dělat. Navíc dospívá pomaleji, než by člověk podle jeho tělesné velikosti čekal. V těle velkého psa tak může dlouho bydlet štěně, které právě zjistilo, že návštěvě lze skočit přímo do obličeje z čisté lásky.
A jeho srst? Ano, je krásná. Ano, je zlatá. Ano, bude všude. Na pohovce. Na kalhotách. V autě. V jídle, i když pes nebyl v kuchyni. Zlatý retrívr se nedělí o chlupy. On je distribuuje.
Zdraví se nevyřeší přátelskou povahou
Právě protože je zlatý retrívr populární, je důležité mluvit také o zodpovědném chovu a zdravotních vyšetřeních. U plemene se sledují mimo jiné kyčle, lokty, oči a srdce; chovatelské organizace upozorňují také na výskyt některých nádorových onemocnění a dalších dědičných problémů.
Při výběru štěněte proto nestačí, že rodiče vypadají zlatě, mile a ochotně se nechali vyfotit na dece.
Důležitá jsou doložitelná zdravotní vyšetření, povaha rodičů, kvalitní odchov a chovatel, který umí odpovídat i na nepříjemné otázky.
Stejně tak je potřeba hlídat kondici. Retrívr má často velmi dobrý vztah k jídlu a může působit, že poslední plnohodnotné krmení dostal během skotského osvícenství.
Nedostal. Jen využívá svůj obličej.
A ten je v oblasti manipulace s veřejností mimořádně účinný.
Je hodný. To ovšem neznamená, že je jednoduchý
Zlatý retrívr bývá laskavý, veselý a ochotný. Proto může působit jako snadná volba. Jenže „hodný“ neznamená bez práce.
Potřebuje výchovu, socializaci a pravidelné zaměstnání stejně jako každý jiný pes. Bez toho může být hlučný, skákavý, přehnaně rozrušený, ničivý nebo natolik společenský, že žádnému člověku nedovolí projít kolem bez osobního pohovoru.
Je to plemeno, které chce být součástí života. Ne dekorací na zahradě. Ne psem odloženým v kotci. Ne chlupatým doplňkem rodinné fotografie, který se zapne o víkendu. Zlatý retrívr chce spolupracovat, chodit, nosit, plavat, učit se a především být u toho.
U čeho? U všeho. Vaříte? Je tam. Sprchujete se? Čeká za dveřmi. Nesete nákup? Nabízí převzetí tašky, zejména té s pečivem. Přišla návštěva? Už je jeho.
Redakční verdikt
Zlatý retrívr je profesionální vítací výbor, pracovní optimista a pes, který při rozdělování podezřívavosti zřejmě chyběl ve škole.
Jeho základní životní přesvědčení zní: Člověk je dobrý. Míček je třeba přinést. Voda je určena ke vstupu. Jídlo může spadnout. A každý, kdo zazvoní, si zaslouží šanci.
Ano, možná by zloděje přivítal. Možná by mu přinesl pantofel. Možná by ho dokonce provedl domem a ukázal mu zahradu. Ale až by pachatel odcházel, zlatý retrívr by mu stejně položil hlavu na koleno a jeho poslední zbytky lidskosti by musely vysvětlovat, proč okrádá někoho, kdo mu právě nabídl míček.
Jako hlídač majetku tedy není dokonalý.
Jako hlídač víry v lidstvo je nepřekonatelný.
MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT
Další témata ze světa živočišné říše a zpráv s jasným názorem najdete na ŽlutáKočka.cz.
Zdroje: Fédération Cynologique Internationale – Golden Retriever, breed standard No. 111 [1], The Royal Kennel Club – Retriever (Golden), breed standard [2], American Kennel Club – Golden Retriever Dog Breed Information [3], American Kennel Club – More Than 350 Golden Retrievers Got Together in Scotland [4], Golden Retriever Club of America – Health & Research [5], Golden Retriever Club of America – Health Screenings for the Parents of a Litter [6], img ai generated
