Pak si ho přivede domů a zjistí, že pod luxusním kabátem pracuje lovecký pes, který má nos na ptáky, nohy na kilometry a duševní nastavení člověka, který právě zjistil, že večírek ještě zdaleka nekončí. Irský setr není dekorativní aristokrat. Je to veselý sportovec, který jen shodou okolností vypadá, jako by vlastnil panství.
FCI ho stále řadí mezi ohaře a plemeno dodnes nese jasné stopy svého pracovního původu. Je atletické, inteligentní, energické a zpravidla velmi přátelské. Přeloženo z kynologického jazyka: je krásný, milý a má motor. Ten motor se prodává automaticky a tlačítko „eco mode“ není součástí základní výbavy.
Setter znamená, že před Instagramem skutečně chodil do práce
Setři byli vyšlechtěni k vyhledávání pernaté zvěře. Pomocí čichu našli ptáky a charakteristickým znehybněním lovci ukázali, kde jsou. Irský setr tedy nevznikl proto, aby dokonale ladil se zeleným trávníkem a koženou sedačkou. Vznikl jako pes, který měl v terénu přemýšlet, hledat a celé hodiny se pohybovat.
Původně navíc nemuseli být irští setři pouze jednolitě červení. Červenobílá forma má dlouhou historii a teprve postupným výběrem se během 19. století prosadil elegantní jednobarevný mahagonový typ, který začal excelovat také na výstavách. Člověk tedy provedl jeden ze svých oblíbených triků: vzal výkonného pracovního psa, udělal ho ještě krásnějšího a následně se začal divit, že krásný pes stále chce běhat po poli.
Irský setr totiž o své výstavní kariéře neví. Když ucítí ptáka, neřeší odlesk srsti ani úhel dopadajícího slunce. Řeší ptáka. A z hlediska setra je to výrazně důležitější událost.
Vypadá jako reklama na šampon. Domů se vrací jako pohyblivý herbář
Je těžké irského setra neobdivovat. Dlouhá elegantní hlava, atletické tělo a hluboká červená srst s bohatými praporci na uších, hrudi, nohách a ocasu z něj dělají jedno z nejfotogeničtějších psích plemen vůbec. Jenže všechna ta nádherná srst má jednu praktickou vlastnost: nabízí ubytování skoro všemu, co se nachází v přírodě.
Setr tedy může odejít na procházku jako model a vrátit se s bodláky za ušima, semínky na ocasu, větvičkou na břiše a částí louky, jejíž botanickou identitu budete večer určovat při kartáčování. Pes je spokojený, protože prožil skvělý den. Člověk drží hřeben a začíná chápat, že mahagonový luxus má servisní intervaly.
Pravidelné kartáčování je proto potřeba, hlavně v místech s delší srstí. Po výletech se navíc vyplatí zkontrolovat praporce, uši a tlapky kvůli osinám, semenům a dalším drobnostem, které se rozhodly cestovat s vámi. Irský setr tak bez větší námahy propojuje loveckou kynologii s terénní botanikou.
Tělo může být dospělé. Software ještě nějakou dobu nikoli
Jedna z nejvýraznějších vlastností irského setra je dlouho trvající mladická energie. Mladý pes může už působit jako hotový atlet, ale v hlavě stále běží velmi optimistický program založený na otázkách: Co kdybych běžel tam? Co kdybych vzal tohle? Co kdybych tam běžel opravdu rychle a cestou ještě někoho pozdravil?
To není hloupost. Irský setr bývá inteligentní, jen jeho inteligence přichází v balení s nadšením, zvědavostí a obrovskou chutí něco dělat. V praxi tak můžete nějakou dobu vlastnit sportovní automobil se softwarem puberťáka. Čekat, až se „sám uklidní“, není nejlepší výchovná strategie, pokud současně plánujete zachovat interiér.
Potřebuje opravdu hodně pohybu a stejné množství smysluplného zaměstnání. Dlouhé procházky, běhání, výlety, práce nosem, hledání předmětů, stopování nebo psí sporty mu dávají podstatně větší smysl než pět minut kolem bloku a následná osmihodinová směna na pohovce. Současně je dobré nevyrábět pouze dokonale trénovaného atleta. Když každý den jen zvyšujete fyzickou kondici, můžete po čase získat psa, který uběhne patnáct kilometrů a pak se doma stále nudí. To není řešení. To je upgrade problému.
Nos má vlastní pracovní smlouvu a ptáci ji nepodepsali s vámi
Lovecký původ se velmi snadno připomene ve chvíli, kdy setr zachytí zajímavý pach nebo pohybující se zvěř. Romantický obraz psa běžícího volně přes louku je nádherný, dokud si nevšimnete, že mimo záběr vede silnice a z pravé strany právě odešla srna.
Přivolání proto stojí za důkladný trénink od štěněte a volný pohyb má smysl pouze tam, kde je skutečně bezpečný a konkrétní pes je spolehlivě ovladatelný. Lovecký instinkt není výrobní vada, kterou odstraníme třemi balíčky pamlsků. Je to jeden z důvodů, proč plemeno vzniklo.
Výcvik přitom nemusí být žádná válka vůlí. Irští setři často dobře reagují na pozitivní, pestré a krátké lekce, v nichž se něco skutečně děje. Pokud deset minut monotónně opakujete stejný cvik, setr může docela oprávněně dojít k názoru, že vedení společnosti ztratilo strategii. Když zapojíte pohyb, čich, hledání a odměnu, spolupráce začne dávat smysl oběma stranám.
A základy je dobré řešit včas. Tahání na vodítku vypadá docela roztomile u štěněte. U dospělého psa, který právě zaznamenal bažanta, už jde spíš o praktickou demonstraci mechaniky.
Je přátelský. To ale neznamená, že byl zaměstnán jako recepční
Irský setr bývá typicky velmi společenský a právě to je jedna z jeho největších předností. Často má rád lidi, dobře zapadá do rodinného života a může být výborným parťákem pro děti i další psy. Pokud ovšem hledáte psa, jehož hlavním úkolem bude přesvědčit každého příchozího, že vstoupil na zakázané území, jste v nesprávném oddělení.
Setr může návštěvu oznámit a následně dojít k závěru, že by bylo vhodné ji osobně přivítat. Pokud vetřelec disponuje tenisovým míčkem, bezpečnostní systém se může dostat do otevřeného střetu zájmů. Přátelskost není chyba plemene. Je to jeho vlastnost.
S dětmi bývá skvělým parťákem, ale mladý nadšený setr má značnou hmotnost, dlouhé nohy a schopnost vyrobit během vítání víc kinetické energie, než malé dítě očekávalo. Proto stále platí dohled a výchova. Pes se učí klidu, dítě se učí, že dlouhé uši nejsou řídítka, a dospělý přestane každou kolizi vysvětlovat větou „on je jen veselý“. Ano, je veselý. Gravitace je přesto platná.
Člověk je součást jeho programu, ne pouze poskytovatel granulí
Irský setr bývá silně orientovaný na svou rodinu. Chce být součástí dění, chodit ven, něco podnikat a následně se vrátit domů tam, kde jsou jeho lidé. To neznamená, že nesmí nikdy zůstat sám. Znamená to, že samotu potřebuje normálně naučit a že život založený na pravidelném dlouhém odloučení a minimálním programu nebude pro většinu těchto psů ideální.
Znuděný setr má totiž všechny předpoklady k vlastnímu výzkumu domácnosti. Je inteligentní, energický, má čas a zuby, takže například otázka, zda pohovka skutečně potřebuje výplň uvnitř, se může stát legitimním experimentálním tématem. Nejde o pomstu. Pes jednoduše nevlastní kalendář, v němž je napsáno, že člověk se vrátí v 17:20 a potom začne zábava.
Tady je podle redakce krásně vidět rozdíl mezi tím, jak pes vypadá, a tím, co potřebuje. Na fotografii mahagonový aristokrat. V provozu společenský pracovní pes, který se nechce stát dekorací obýváku.
Zdravotní dokumentace má být méně romantická než srst
Tady už není potřeba dělat z článku veterinární učebnici, ale jednu věc přeskočit nesmíme: u irského setra má smysl vybírat chov podle zdravotních výsledků, ne podle toho, který pes má nejdokonalejší odstín červené.
Mezi důležité oblasti patří kyčle, oči a štítná žláza. U plemene existují také známé dědičné choroby, například některé formy progresivní retinální atrofie nebo CLAD, závažná porucha imunity. Právě díky genetickému testování se podařilo výskyt některých těchto problémů výrazně omezit. To je vlastně jedna z těch vzácných situací, kdy lidstvo dostalo návod, jak neopakovat starou chybu, a část lidí ho skutečně použila.
Při výběru štěněte tedy dává větší smysl otázka „Jaká zdravotní vyšetření mají rodiče?“ než „Které štěně má nejhezčí barvu?“. První vybírá psa. Druhá fotografii.
Jedno akutní riziko je ale dobré znát i u dospělého setra: jako větší hlubokohruďé plemeno může být ohrožen dilatací a torzí žaludku. Náhlý neklid, nápadně zvětšené břicho, silné slinění, opakované neúspěšné pokusy zvracet, slabost nebo kolaps znamenají okamžitě veterinární pohotovost. Tady se nečeká, jestli to přejde. Mahagonová elegance musí stranou, protože jde o život.
A ještě jedna drobnost: pracovní setr může být opravdu velmi pracovní
Mezi jednotlivými chovatelskými liniemi mohou existovat značné rozdíly. Psi zaměření více na práci bývají často lehčí, méně bohatě osrstění a mohou mít výraznější lovecký drive. Výstavní linie mohou naopak působit robustněji a okázaleji. Ani jedna varianta není automaticky „pravější“, ale jejich praktické nároky mohou být odlišné.
Pokud chce člověk hlavně rodinného turistického společníka a přivede si domů potomka dvou mimořádně výkonných polních psů, není po roce úplně fér volat chovateli s otázkou, proč ten pes pořád něco hledá.
Pes vám poslal životopis před nástupem.
Vy jste ho pouze nečetli.
Komu irský setr skutečně sedne
Člověku, který chce psa nejen vlastnit, ale také s ním žít. Aktivnímu člověku nebo rodině, která ráda chodí ven, má chuť na výlety, trénink a společné aktivity a nevadí jí, že po návratu z přírody bude občas z mahagonové srsti vyndávat menší botanickou sbírku.
Může být fantastickým rodinným psem. Bývá veselý, společenský, kontaktní a při dobrém vedení velmi příjemný partner. Jen není ideální pro člověka, který hledá psa na dvě krátké procházky denně, dlouhé hodiny samoty a program založený hlavně na obdivování vzhledu.
Úplně nejhorší důvod ke koupi totiž zní: „Vždycky jsem chtěl toho krásného červeného psa.“ Krásného dostanete. Otázka je, co budete dělat se zbytkem.
Redakční verdikt
Irský setr je jeden z těch psů, které člověk musí chvíli přestat obdivovat, aby vůbec zjistil, co si právě přinesl domů. Ano, je nádherný. Když běží přes louku, vypadá, jako by celý svět vznikl jen proto, aby měl jeho mahagonový kabát vhodné pozadí.
Jenže on neběží kvůli fotografii.
Běží, protože je to setr.
Pod elegantní srstí je lovecký, atletický a velmi společenský pes s velkou chutí pohybovat se, hledat, pracovat a účastnit se života své rodiny. Dlouho může působit jako přerostlé štěně, jehož tělo už získalo plný výkon, zatímco oddělení brzd se stále nachází ve výstavbě. Právě tahle veselost je na něm fantastická, pokud člověk chtěl skutečně irského setra a nikoli červenou dekoraci.
Irský setr nevypadá jako aristokrat proto, že by chtěl celý den ležet v salónu. Vypadá jako aristokrat, který právě zaslechl, že na druhé straně panství jsou ptáci, a okamžitě opustil recepci.
Pan Mňau po prostudování profilu uznal, že mahagonový kabát je esteticky na mimořádně vysoké úrovni. Současně upozornil, že zvíře, které dobrovolně běhá několik hodin a potom se těší na další program, vykazuje z kočičího hlediska velmi neefektivní hospodaření s energií.
Bobík namítl, že konečně našel někoho, kdo s ním bude chtít pořád chodit ven. Irský setr už stál u dveří. Bobík požádal, aby se výraz „pořád“ chápal pouze obrazně.
MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT
Další témata ze světa živočišné říše a zpráv s jasným názorem najdete na ŽlutáKočka.cz.
Zdroje: Fédération Cynologique Internationale – Irish Red Setter, FCI Standard No. 120 [1], American Kennel Club – Irish Setter Dog Breed Information [2], Irish Setter Club of America – Common Concerns & Diseases and OFA-CHIC Health Testing Requirements [3], The Royal Kennel Club – Irish Setter, Breeds A to Z [4], img ai generated
