Protože nevypadá jako sympatický pták. Nevypadá ani roztomile. Ani majestátně. Vypadá jako tvor, který pracuje ve finančním oddělení Mordoru.
Pták, který permanentně působí mokře a podezřele
Labuť je elegantní. Ledňáček je barevný. Papoušek působí vesele. Kormorán? Ten sedí na větvi s roztaženými křídly a vypadá, že právě přemýšlí, komu zničí den. A nejhorší je, že ten jeho ikonický „temný posez“ má úplně normální biologický důvod.
Kormoráni totiž nemají dokonale voděodolné peří jako třeba kachny. Díky tomu se při potápění méně nadnášejí a můžou efektivněji lovit pod vodou. Jenže potom si musí sušit křídla. Takže to legendární rozpřažení není satanistický rituál. Jen mokrý pták řešící technický problém.
Profesionální rybí komando
A teď přichází část, proč z něj rybáři občas dostávají tik do oka. Kormorán je absurdně efektivní lovec. Dokáže se potápět hluboko pod hladinu a pod vodou aktivně pronásleduje ryby. Žádné líné čekání jako volavka. Tohle je podvodní stíhačka.
A když loví skupina kormoránů? To už připomíná organizovanou vojenskou operaci. Ryby nahánějí do mělčin, koordinují pohyb a likvidují zásoby s nasazením člověka, který přišel do hotelové snídaně pět minut před zavíračkou.
Největší problém? Že je v tom až moc dobrý
Kormoráni byli v mnoha částech Evropy kdysi vzácnější, ale ochrana a změny prostředí vedly k růstu populací. Což je ekologicky vlastně úspěch.
Jenže pak se ukázalo, že když dáš extrémně efektivního rybožravého ptáka do krajiny plné rybníků a sádek… nastane diplomatická krize.
Rybáři a ochranáři se kolem kormoránů hádají už roky a emoce kolem nich bývají skoro absurdní. Protože kormorán se v určité části veřejnosti proměnil z obyčejného ptáka na opeřenou ekonomickou katastrofu. Přitom on jen dělá to, co dělal vždycky: jí ryby. Velmi. Velmi intenzivně.
Pták s energií gotického manažera
Na kormoránovi je úžasné, jak dokonale působí dramaticky i bez snahy. Černé peří. Dlouhý krk. Ledový pohled. A když vyletí z vody? Vypadá, jako kdyby se bahno rozhodlo založit letectvo.
Dokonce i jeho let působí trochu přísně. Žádná lehkost racka. Žádná elegance čápa. Kormorán letí, jako kdyby měl schůzku a někdo přišel pozdě.
A pak přijde kolonie
Když člověk vidí jednoho kormorána, řekne si: „Zajímavý pták.“ Když vidí kolonii kormoránů, začne mít pocit, že sleduje postapokalyptický film.
Stromy obalené tmavými siluetami. Bílý trus úplně všude. Hluk. Chaos. Atmosféra rozpadu civilizace. Protože kormorání kolonie nejsou estetický zážitek. To je biologická invaze s ptačím managementem.
Ve skutečnosti je to jen extrémně schopný pták
A tady přichází ta ironie. Kormorán není zlý. Není pomstychtivý. Není to vodní mafián. Je to jen neuvěřitelně dobře evolučně postavený lovec, který měl tu smůlu, že jeho talent koliduje s lidským byznysem.
A příroda tak zase jednou vytvořila zvíře, které je vlastně obdivuhodné… ale zároveň člověku trochu leze na nervy už jen tím, jak se tváří.
Bobík to shrnul stručně: „Kormorán vypadá jako pták, co ti zamítne hypotéku.“
foto unsplash+
