Od papouška, který rozumí abstraktním pojmům, po chobotnici, která si plánuje útěk z akvária – inteligence v říši zvířat umí být pořádně překvapivá.
Když má vrána vyšší IQ než školák
Vrány a havrani dokážou používat nástroje, řešit vícekrokové úlohy a dokonce si vyrábět háčky z větviček, aby získali potravu z úzkých otvorů.
V experimentu na univerzitě v Oxfordu vrány řešily úkoly s postupnými kroky – podobné těm, které zvládají čtyřleté děti. Některé dokonce dokázaly spolupracovat a sdílet úspěch.
👉 Zatímco my někdy zapomeneme, kde jsme nechali klíče, vrána si pamatuje obličej člověka i po pěti letech.
Chobotnice – mistryně útěků i plánování
Chobotnice dokážou odšroubovat víčko sklenice, rozpoznat konkrétní lidi a dokonce si hrát – například si opakovaně házejí lahvičku jako míček. Studie z univerzity v Ottawě ukázaly, že si pamatují řešení problémů, plánují dopředu a umí se přizpůsobit změnám prostředí.
Není divu, že akvaristé jim říkají „tekutí Houdiniové“.
ČTĚTE TAKÉ: VIDEO: Dáma s devíti mozky - Chobotnice Sashimi vyřešila bludiště. Bobik je tak v šoku, že nemá ani kost
Delfíni – sociální stratégové oceánů
Delfíni mají největší mozek v poměru k tělu po člověku. Jejich komunikace zahrnuje vlastní jména (signální zvuky), schopnost rozpoznat se v zrcadle a spolupráci v týmu. Některé skupiny si vytvářejí dokonce národní „dialekty“.
Vědci z univerzity v Sydney popsali i delfíní taktiku „kooperativního lovu“, kdy každý člen skupiny plní jinou roli – přesně jako vojenská jednotka.
ČTĚTE TAKÉ: Delfíní polibek: jak Enzo Maiorca pochopil jazyk moře
Psi a lidé – partneři, kteří se dorozumí pohledem
Psi s námi žijí tisíce let a jejich schopnost číst emocionální výrazy lidí je fascinující. Studie z japonské univerzity v Azabu dokládá, že oční kontakt mezi psem a člověkem zvyšuje hladinu oxytocinu u obou – hormonu důvěry a lásky.
Některé studie naznačují, že psi chápou až 200 slov a dokážou dedukovat význam nových podle kontextu.
👉 Jinými slovy – váš pes vás chápe líp než polovina vašeho příbuzenstva.
Papoušek Alex – první filozof s peřím
Papoušek šedý jménem Alex byl součástí slavného výzkumu Irene Pepperbergové. Uměl rozlišovat barvy, tvary, počty a dokonce chápal pojem „žádný“, což odpovídá abstraktnímu pochopení nuly.
Když se ho výzkumnice ptala, kolik předmětů je zelených, odpověděl přesně – a když žádný nebyl, prostě řekl: „None.“
ČTĚTE TAKÉ: Papoušci: proč mluví – a rozumí tomu, co papouškují?
Možná nejsme jediní, kdo si myslí, že ví všechno
Zvířata nám neustále dokazují, že inteligence není jen o jazyku nebo o počtu neuronů. Je to schopnost přizpůsobit se, učit se, hrát si a chápat svět.
Možná by nám občas neuškodilo podívat se na svět psíma nebo kočičíma očima – a uznat, že mozek bez ega může být ten nejchytřejší.
Komentář Pana Mňaua: „Já bych taky používal nástroje, ale zatím nikdo nevymyslel otvírák na konzervy, který zvládne tlapka.“
Komentář Bobíka: „Inteligence se neměří v IQ. Měří se v tom, kolik pamlsků dokážeš získat bez práce.“
Foto: Unsplash+
