Pan Mňau tedy převzal případ. Bobík přišel s teorií, že krajta šla na výlet. Paní Žofie ji zamítla s vysvětlením, že exotický plaz pod deset stupňů opravdu nevyráží dobrovolně obdivovat podzim.
Případ Denisova ulice
Klatovští strážníci vyjížděli 22. října do Denisovy ulice poblíž synagogy, kde ležel had.¨Nebyla to užovka. Ani zmije. Byla to přibližně půlroční krajta královská, druh pocházející ze západní a střední Afriky a velmi často chovaný v teráriích. Jak se tam dostala, nikdo neví.
Mohla utéct z chovu. Mohla být vypuštěná. Mohlo se stát něco úplně jiného. Žádná z těchto možností ale není potvrzená a redakce odmítá vyrábět pachatelský profil majitele, kterého ani neznáme.
Byla „úplně ztuhlá“. A tentokrát to není novinářské přehánění
Krajta skončila ve zverimexu ZOO Laguna, kde ji umístili do odděleného vyhřátého terária. Podle majitele prodejny nebyla v dobré kondici. Byla silně podchlazená, prakticky ztuhlá a ještě nepřijímala potravu. To zní dramaticky, ale u plaza má nízká teplota úplně jiný význam než u člověka nebo psa.
Krajta je ektotermní živočich. Tělesnou teplotu nedokáže dlouhodobě udržovat vlastní produkcí tepla tak jako savci a ptáci. Je závislá na teplotě okolí a podle potřeby vyhledává teplejší nebo chladnější místa.
V teráriu jí proto chovatel nabídne teplotní gradient: místo, kde se může ohřát, i chladnější část, kam se může přesunout. Na říjnovém chodníku v Klatovech ovšem takový termostat není.
Když se ochladí had, ochladí se celý jeho provoz
S klesající tělesnou teplotou zpomaluje u plaza metabolismus. Pohyby jsou pomalejší. Trávení funguje hůře. Reakce na okolí slábnou. A při dalším ochlazení může být zvíře natolik málo aktivní, že laikovi připadá téměř mrtvé. To je přesně důvod, proč věta „had byl ztuhlý zimou“ není jen pěkný novinářský obrat. Jeho svaly, nervová činnost i další fyziologické procesy prostě při nevhodné teplotě nefungují stejně jako v podmínkách, pro které je daný druh přizpůsobený.
Mluvčí plzeňské zoo v souvislosti s klatovským případem upozornil, že pod zhruba deset stupňů může krajta královská upadat do letargie a delší pobyt v takovém chladu pro ni může skončit smrtí. Pan Mňau tedy škrtá Bobíkův termín „zimní spánek“. Tohle není zdravá zimní dovolená. Tohle je problém.
Ale naši hadi přece zimu přežívají
A právě tady člověka napadne logická otázka. Česká zmije nebo užovka také nemá vlastní ústřední topení. Jak tedy přežije zimu? Protože na ni evolučně počítá.
Druhy pocházející z mírného pásma mají strategie, které jim dovolují chladné období přečkat. Vyhledávají vhodné úkryty, kde teplota neklesá do nebezpečných extrémů, a přecházejí do dlouhého období výrazně snížené aktivity, pro které se u plazů používá termín brumace.
Krajta královská pochází z jiného prostředí. Její tělo není vybavené na to, aby přečkalo českou zimu někde pod lavičkou poblíž klatovské synagogy.
To, že je to had, tedy ještě neznamená, že může fungovat při stejných teplotách jako naši původní hadi. Stejně jako tučňák a papoušek jsou oba ptáci, ale jeden z nich bude mít na Antarktidě podstatně lepší víkend.
Proč zatím nechce jíst
Když zachráněná krajta po nalezení okamžitě nepřijme potravu, samo o sobě to ještě nemusí znamenat katastrofu. Krajty královské jsou známé tím, že mohou v některých situacích potravu odmítat i delší dobu. Důvodem může být stres, změna prostředí, teplota, období roku nebo zdravotní stav.
V tomhle konkrétním případě ale máme navíc zvíře po výrazném prochladnutí. První úkol tedy není nacpat do něj myš a slavit. Je potřeba zajistit správné podmínky a sledovat, jestli se organismus postupně vrací k normální aktivitě.
Had na ulici? Hlavně žádná hrdinská herpetologie
Pokud člověk najde exotického hada a neví, o jaký druh jde, nejlepší nápad není vzít ho holou rukou a odnést domů. Nález je vhodné řešit přes městskou policii, hasiče, záchrannou stanici nebo jiné odborníky podle situace.
U neznámého hada totiž laik nemusí bezpečně poznat druh a netuší, v jakém zdravotním stavu zvíře je. Podchlazený plaz může vypadat téměř nehybně, ale po zahřátí může reagovat úplně jinak.
A pokud je zvíře exotické, improvizované „zahřívání“ také nemusí být dobrý nápad. Žádný fén. Žádné položení na radiátor. Žádná horká vana. Plazi potřebují vhodné podmínky a postupnou stabilizaci, ne domácí wellness experiment. Pan Mňau poznamenává, že tento odstavec by měl platit i na část internetových rad obecně.
Krajta královská není monstrum. Je spíš expert na stočení
Krajta královská patří mezi menší krajty a v chovech je oblíbená mimo jiné kvůli relativně klidnému temperamentu. Anglické jméno ball python získala podle typické obranné reakce. Když je vystrašená, často se pevně stočí do klubíčka a hlavu schová doprostřed závitů. Je nejedovatá. Kořist usmrcuje sevřením.
A přibližně půlroční jedinec nalezený v Klatovech není žádný uprchlý hadí gigant, který by plánoval převzít centrum města. Je to mladé exotické zvíře, které se ocitlo v prostředí, kde mu velmi rychle začalo jít o život. Takže internetový horor můžeme odložit. Záhada původu zůstává.
Útěk, nebo odložení? Dokud nevíme, nevíme
Majitel zverimexu připomněl, že hadi dokážou z terárií překvapivě dobře uniknout. Stačí špatně zajištěné víko nebo malá skulina a majitel může zjistit, že jeho několikakilogramový bezpečnostní plán měl slabé místo široké pár centimetrů.
Současně samozřejmě existuje i možnost, že se hada někdo zbavil. Ale možnost není fakt. Dokud se majitel nenajde nebo se neobjeví další informace, poctivá odpověď zní: Nevíme.
Pan Mňau tuto část vyšetřování označuje za nepříjemnou, ale profesionálně nezbytnou. Bobík navrhl vyslechnout krajtu. Nebyla sdílná.
Redakční verdikt
Klatovský případ vypadá na první pohled jako kuriózní historka. Exotický had. Česká ulice. Říjen. Jenže pro krajtu to žádná legrační podzimní vycházka nebyla.
Jako ektotermní plaz je zásadně závislá na teplotě okolí a její organismus v chladu postupně zpomaluje, až se může dostat do život ohrožujícího stavu. Přesně proto byla nalezená krajta téměř nehybná a potřebovala rychle do vhodného prostředí.
Pan Mňau stále pátrá po původu zvířete. Bobík prosazuje teorii velkého útěku. Paní Žofie odmítá cokoli potvrdit bez důkazů. A redakce uzavírá: krajta se na klatovské ulici neproměnila v kus ledu proto, že by byla líná. Její tělo prostě funguje na okolní teplotu. A český říjen jí bez terária vystavil účet, který mohla zaplatit životem.
Redakční tečka: Pan Mňau na závěr případu položil jedinou otázku: „Komu patří?“ Nikdo se neozval. Bobík navrhl, že pokud majitele nenajdeme, můžeme ji přijmout do redakce. Pan Mňau se podíval na zásobu ryb. Potom na Bobíkovu zásobu párků. A nakonec na krajtu. „Nejdřív zjistíme, co jí.“ Bobík okamžitě stáhl návrh.
MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT
Další témata ze světa živočišné říše a zpráv s jasným názorem najdete na ŽlutáKočka.cz.
Zdroje: Novinky.cz – Na ulici v Klatovech ležela krajta. Venku mohla uhynout [1], Centrum.cz – U chodníku v centru města ležela podchlazená krajta královská. Hledá se její majitel [2], Virginia Tech Cooperative Extension – Managing Human Wildlife Interactions: Snakes [3], University of Arizona – Why and Where Snakes Hibernate [4], img ai generated
