A v tu chvíli se pes buď zasekne, začne tahat, nebo je celý „divný“. Ne proto, že by tě schválně ignoroval. Ale proto, že spěch je pro psí mozek vysoce stresující stav.
Psí mozek není nastavený na časový tlak
Pes neřeší minuty, neplánuje budoucnost a nežije „dopředu“. Pes žije v přítomném okamžiku. Spěch pro něj znamená tlak bez vysvětlení, změnu tempa bez důvodu a narušení vnímání okolí.
A to je pro něj z hlediska přežití varovný signál.
Spěch = ztráta kontroly nad prostředím
Když psa nutíš jít rychle nemůže čichat, nemůže vyhodnocovat okolí a teda nemůže „číst svět“. Je to, jako bys člověku zavázala oči a a nutila ho běžet neznámým terénem.
Výsledek? Napětí, frustrace, odpor.
Proč spěch často vede k tahání
Tohle lidi mate.
Pes táhne ne proto, že chce být rychlejší než ty. Ale proto, že se snaží získat kontrolu, chce si znovu „přečíst“ prostor a reaguje na tlak protitlakem.
Tahání je často obranná reakce, ne dominance.
Spěch zvyšuje chyby – i u psa
Ve stresu pes hůř reaguje na povely, dělá „hloupé“ věci a působí neposlušně. Ale nejde o výchovu. Jde o zahlcení nervového systému.
Pes, který je v klidu, spolupracuje.
Pes ve spěchu jen reaguje.
Kdy je spěch pro psa obzvlášť problematický
Spěch špatně snášejí hlavně citliví psi, mladí psi, nejistí psi a psi, kteří už tak mají vyšší stres. Pro ně není „rychle“ motivace. Je to přetížení.
Co místo toho funguje
Pomáhá zpomalit tempo, dát psovi čas na čichání, plánovat procházky bez tlaku a oddělit „venčení“ a „přesun“.
Krátká, klidná procházka = víc než dlouhá ve stresu.
A teď ta nepohodlná pravda
Psi nesnáší spěch, protože je to čistě lidský vynález. V přírodě totiž znamená problém a a pes ho neumí „pochopit“, jen cítit.
Když spěcháme, pes to ví.
A reaguje na to dřív než my sami.
MOHLO BY SE TI TAKÉ LÍBIT
foto: unsplash+
