Kočka ví. Všechno. A právě proto děláš doma věci, které bys bez její přítomnosti klidně nedělala. Ne ze strachu. Ale z respektu. Nebo spíš… z pudu sebezáchovy.
Ten pocit, jako bys byla pod dohledem - 24/7
Možná bys si doma ráda lehla na gauč v pozici, která nedává smysl ani jogínům. Možná bys jedla ve stoje, mluvila sama se sebou a ignorovala pojem „důstojnost“. Ale kočka je v místnosti.
Takže si sedneš normálně, aby měla na gauči dost místa a abys ani náhodou nenarušila její oblíbený prostor. Narovnáš se, aspoň trochu se tváříš, že víš, co děláš... Protože kočka hodnotí. Ne nahlas. Ale definitivně.
Vysvětlování rozhodnutí, o která tě nikdo nežádal
Kočce vysvětluješ věci, které bys lidem nikdy nevysvětlovala.
„Já vím, že je to pozdě.“
„Tohle jsem si fakt musela objednat.“
„Neboj, jen na chvíli.“
A ona se dívá. Mlčí. Nedává najevo souhlas ani nesouhlas. Což je horší než obojí. Protože ticho u kočky znamená: zapsáno.
ČTĚTE TAKÉ: Proč kočky dělají, že tě neslyší: hluboká studie selektivního poslechu
Snaha nebýt trapná (marná)
Jsou momenty, kdy si uvědomíš, že kočka viděla, jak zakopneš o vlastní nohu, jak se lekneš vlastního stínu, jak mluvíš s lednicí, nebo jak se směješ sama sobě.
A místo aby ses uvolnila, snažíš se působit normálněji než kdy jindy. Přitom víš, že je pozdě. Kočka už má kompletní obraz. A nikdy ho nezapomene.
Omlouvání se za cizí existenci
„Promiň, že přijde návštěva.“
„Promiň, že musím vysávat.“
„Promiň, že žiju.“
Kočka tě neposlouchá. Ale registruje. A ty se omlouváš dál. Protože někde hluboko cítíš, že její tichý nesouhlas je horší než lidské výčitky.
Respektování pravidel, která nebyla nikdy řečena
Kočka nikdy nevydala manuál. Ale ty i bez toho zcela přesně víš, kam si nesmíš sednout, co se nesmí zavřít, kdy se má vstávat, kdy se má krmit a kdy se má držet pusa.
A dodržuješ to. Ne proto, že by tě donutila. Ale proto, že konflikt s kočkou nemá vítěze.
ČTĚTE TAKÉ: Tělo sportovce, mozek filozofa: proč je kočka biologicky téměř bezchybná
Předstírání, že máš věci pod kontrolou
Možná nemáš plán. Možná netušíš, co děláš se životem. Možná jen přežíváš den. Ale kočka se dívá. Takže otevřeš notebook, i když nic neděláš, přehazuješ papíry, které nic neřeší, tváříš se zaměstnaně.
Protože kočka musí mít pocit, že jsi alespoň částečně kompetentní. Jinak by převzala velení. A to bys nechtěla.
Skladuješ doma krabice, které by jinak už dávno skončili v kontajneru
Tak tohle snad opravdu nepotřebuje žádný komentář a vysvětlování...
ČTĚTE TAKÉ: Proč tě kočka sleduje na WC: intimní chvíle, které podle kočky nikdy nebyly určené jen pro tebe
Proč to celé dává smysl
Kočka tě nemiluje bezpodmínečně. Kočka tě akceptuje. A to je mnohem přísnější kategorie.
Vidí tě ve chvílích, kdy nejsi připravená. A přesto zůstává. Ne proto, že by byla dojatá. Ale proto, že jsi součást jejího světa. A ten svět si hlídá.
Závěrečná pravda
Pokud doma děláš věci jen proto, že tě sleduje kočka, není to slabost. Je to adaptace. Znamená to, že jsi se naučila fungovat v přítomnosti bytosti, která ví všechno… a přesto tě nechává existovat.
😼 Pan Mňau to uzavírá:
Pan Mňau říká:
Viděl jsem horší.
Ale viděl jsem i lepší.
Pokračuj.
Sleduji tě.
Foto: Unsplash+
